Posouzení jídelníčku v naší MŠ

Prosím o komentář k jídelníčku v MŠ (uvedený v příloze za období od 05.01. do 30.01.2015). Zaráží mě během měsíce 2x vnitřnosti, prakticky žádné těstoviny, hodně českých jídel na „moučném základu, guláš 3x v měsíci, málo zeleniny – ve formě příloha takřka vůbec, rohlík s margarínem na svačinu, minimum ryb …

S Vašimi připomínkami musím do značné míry souhlasit. Předložený jídelní lístek lze zhodnotit „pouze“ po stránce jeho skladby a vhodnosti podávání jednotlivých pokrmů. Co do naplnění spotřebního koše tj. nutriční hodnoty podávané stravy nemám dostatek informací (počet vydaných porcí, spotřeba jednotlivých sledovaných komodit).

 

Školní stravování se řídí vyhláškou č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění p.p. která stanoví „pouze“ výživové dávky tzv. spotřební koš a finanční limity vždy pro jednotlivé kategorie strávníků (děti do 6 let, žáci 7 – 10 let, 11 – 14 let a 15 a více). Závazné receptury, podle kterých je strava připravována, však stanoveny nejsou. Doporučení, která jsou vydávána např. Hygienickou stanicí či Státním zdravotním ústavem nejsou závazná. Hlavním hlediskem skladby jídelního lístku je pestrost, dále je závazným hlediskem naplnit požadavky spotřebního koše. Ten je hlavním nástrojem, vedle finančního pokrytí, výživového rámce tzn. nezbytnosti podávat pokrmy ze sledovaných komodit (maso, ryby, luštěniny, zeleniny, mléko a mléčné výrobky, ovoce, cukr, tuky a brambory). Spotřební koš je vypočítán na základě údajů ze skladové evidence a počtu vydaných jídel za měsíc. Z uvedeného vyplývá, že bez znalosti těchto údajů není možné Vám kompetentně odpovědět na část Vašeho dotazu. Určitě však vedoucí ŠJ má plnění této normy k dispozici a na požádání Vám ji předloží.

 

Ministerstvo zdravotnictví ČR vydalo v roce 2005 (uveřejněno ve zpravodaji časopisu Výživa a potraviny č. 2/2005 a následně č. 1/2009) doporučenou pestrost aneb frekvenci pokrmů za měsíc pro školní jídelny základních a mateřských škol:

 

* přesnídávky a odpolední svačiny: doporučena měsíční pestrost: 1x med nebo džem, 3x domácí pečivo, 2x kaše, 3x rybí pomazánka, 1x drůbeží pomazánka, 2x tvarohová pomazánka, 4x sýrová nebo sýr, 1x drožďová pomazánka, 2x zeleninová pomazánka 1x šunka, 4x ovocný nebo zeleninový salát, 3x jogurt, tvaroh s ovocem nebo puding, 3x celozrnný chléb se sýrovou pomazánkou, 7x dle možnosti celozrnné pečivo, kukuřičné lupínky apod.).

 

* obědy: polévky volit podle hlavního pokrmu, preferovat zeleninové polévky, určitě 1x drožďová, 3x luštěninová, jako zavářku používat více obiloviny (ovesné vločky, jáhly apod.),

 

* hlavní pokrmy: 3x drůbež, 2x ryby, max. 4x vepřové, 5x podle možnosti (hovězí, králík), 4x bezmasý zeleninový pokrm (včetně luštěnin), max. 2x sladký pokrm

 

* přílohy: 5x brambory, 2x bramborová kaše, 3x těstoviny, 4x rýže, 2x houskové knedlíky, 1x bramborové knedlíky, min. 1x luštěniny.

 

Zeleninové saláty nebo ovoce podávat denně. Plně využívat sezonní zeleninu a ovoce. Smažené pokrmy podávat max. 1x v měsíci.

 

Tolik doporučení, skladbu jídelního lístku však ovlivní i celá řada dalších vlivů – technický stav provozovny, počet a odbornost zaměstnanců, dodržení finančního limitu a další vlivy.

 

V uvedeném jídelním lístku jsou zařazeny pokrmy:

 

* přesnídávky – 2x z plísňového sýra (hermelínová, z nivy), která není vhodná pro malé děti z důvodu senzorických i chuťových vlastností, dále jsou zařazeny pomazánky paštiková a šunková. Dne 7.1. nevhodná příprava paštikové pomazánky na přesnídávku a šunky na dopolední svačinu.

 

* V průběhu sledovaného období  je zařazeno: uzenina vč. uzeného masa celkem 7x, sladké pokrmy celkem 8 x (v týdnu od 12. 1. do 16. 1. celkem 3x na odpolední svačinu).

 

* Zeleninové saláty jsou podávány velmi málo – pouze 3x v měsíci, častěji je podávána zelenina tepelně upravená (zelí, špenát, mrkev). Pomazánky jsou dále doplněny zeleninou, její množství či sortiment není z jídelního lístku patrný.

 

Jedním z hledisek vhodnosti skladby jídelního lístku pro malé děti je i množství vlákniny ve stravě, je tudíž nevhodné podávat např. pohankovou polévku a cereální pečivo v jeden den.

 

Ve školním stravování je zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění p.p., zakázáno podávat tepelně neopracované potraviny (vejce, maso). Vnitřnosti přímo zakázané nejsou a lze je „čas od času“ do jídelníčku zařadit. Pod názvem guláš si není možné představovat guláš připravovaný doma či v restauraci, jistě je připraven pouze s přidáním sladké papriky.

 

Na závěr mi dovolte, vážená paní Schreiberová, doporučit Vám kontaktovat přímo odpovědnou vedoucí školní jídelny, abyste si udělala kompletní obrázek o fungování „Vaší“ školní jídelny a požádala o informace např. o plnění spotřebního koše. Ze zkušenosti vím, že některé připomínky a nespokojenost často pramení z neznalosti daného systému.

 

Zpracovala: Petronila Gleichová, OŠ ÚMČ Praha 6