Mikroživiny

Problematika mikroživin ve výživě se v poslední době intensivně diskutuje v řadě zemí. Velkým problémem je v některých zemích deficit vitaminu A, železa a zinku.

Proto se na thema mikroživin ve výživě konala konference v Limě, Peru v období 15. – 18. 11. 2004 s cílem zlepšit stav mikroživin u dětí, mladistvých a těhotných žen v rozvojových zemích. Organizovali ji mezinárodní organizace, zabývající se vitaminy, výživou a minerálními látkami, ale také vládní organizace a UNICEF.

Deficit vitaminu A je jednou z komponent z tzv. skrytého hladu, který postihuje přibližně 127 milionů předškolních dětí na celém světě. Je proto pro rozvojové země velmi významné snížit deficit vitaminu A. Výživa, zvláště mikroživiny jsou podmiňujícím faktorem pro úmrtí na infekční onemocnění. Pro dobrou informaci je nutné vypracovat program doplnění mikroživin ve vztahu k infekčním onemocněním.

Úsilí zlepšit kvalitu stravování ze zdrojů domácích, a to jak rostlinných – zahradních, tak živočišných dále pokračuje. Zvýšený příjem mikroživin z „bohatých“ základních potravin jako je maso, ryby, vejce a mléčné výrobky může účinně bojovat proti běžnému příjmu potravin. Jednou z cest je zvýšení příjmu β-karotenu nejlépe konzumací zeleniny, která je bohatá na β-karoten a dále omezováním ztrát při skladování a doporučováním nových odrůd, např. zlaté rýže a také vajec s vyšším obsahem β-karotenu.

Protože však populace s deficitem vitaminu A má většinou deficit i ostatních živin, je vhodné využít i jiné možnosti ke zlepšení stavu. Např. obohacování soli více prvky – „opouzdřeným“ jodem, železem a vitaminem A. Pro pouzdro se užívá hydrogenovaný (ztužený) olej, který zlepšuje stabilitu a má při tom dobrou využitelnost. Je však třeba ještě další výzkum, aby se dosáhlo optimální situace.

Při hodnocení stavu vitaminu A u sledované populace se užívají různé metody, které byly při setkání velice diskutovány. Nelze při tom zapomínat, že snížení obsahu vitaminu A je způsobeno také účinkem současně probíhající infekce a také obdobím těhotenství, ve kterém je koncentrace vitaminu A v organizmu nízká, zejména ve 3. trimestru těhotenství. Ze široké diskuze vyplynulo, že je podstatně vhodnější a nutnější doplňovat potraviny více živinami, což může lépe ovlivnit zdraví dětí i matek.

Deficit železa se týká stejné populace jako deficit vitaminu A, a to batolat, dětí a těhotných žen. Je snaha ochránit děti před malárií, a to obecným příjmem doplňků stravy – železa a kyseliny listové. Existuje však určité riziko, že některé děti mohou mít dostatečné množství železa v organizmu, a proto před zahájením obecné suplementace železem je ještě potřebný výzkum. Studie provedené v Asii a v Africe prokázaly, že obohacování základních potravin a ochucovadel solí se železem je nejvhodnější způsob snížení výskytu anemie, která je způsobena deficitem železa.

Nedávné studie prokázaly, že denní suplementace zinkem snižuje výskyt a četnost běžných infekčních onemocnění malých dětí a také průjmových onemocnění a zápalu plic. Některé studie také zjistily snížení úmrtnosti u dětí, jejichž příjem zinku byl doplňován. V Bangladéši se prokázal vliv podávání zinku i jen jednou za týden a to na snížení četnosti zápalu plic.V Jižní Africe jedna studie prokázala positivní srovnatelný vliv u dětí, které byly HIV pozitivní či negativní, na snížení výskytu průjmových onemocnění. Z nových směrnic WHO vyplynulo, že pro léčení průjmových onemocnění je zapotřebí 10 – 20 mg zinku denně po 10 – 14 dní, a to v roztoku, aby se doplnil příjem tekutin.

V současné době se připravuje program a strategie obohacování potravin zinkem. Je známo, že pro obohacovaní výrobků z pšenice je možné užít zinek ve formě oxidu či síranu.

Podle:
Bowley A.
Nutriview 2005/1, 5 – 6