Není to tak, že by platily jedny normy a další ne.
Z prováděcí vyhlášky o školním stravování platí povinnost pro školní jídelny dodržovat obsah tzv. spotřebního koše. Spotřební koš je odvozen z denních doporučených dávek živin, jinými slovy je to průměrná spotřeba potravin a je vypočten ze základního sortimentu potravin tak, aby bylo zajištěno dosažení příslušných výživových norem. Tento spotřební koš uvádí závazně kolik potravin z jednotlivých skupin musí dítě za den prostřednictvím školního stravování dostat. Plnění spotřebního koše se hodnotí v měsíčním průměru s tolerancí + – 25% s výjimkou tuků a cukrů, kde množství volných tuků a cukrů představuje horní hranici, kterou lze snížit.
Neplatí, že všechny ukazatele musí být plněny na 100%. Vzhledem k současnému nastavení spotřebního koše je vhodné plnit ukazatel maso blíže k nižší hranici tedy 75% a ukazatele zelenina, luštěniny plnit výše.
Ve školním stravování by se mělo vařit dle Receptur pro školní stravování.
Dále lze využít vhodné recepty např. na luštěninové pokrmy, s cizrnou, bezmasé pokrmy apod. a upravit je do receptur.
Celkový jídelníček tedy sestavit tak, aby byl splněn spotřební koš.
Jako praktická pomůcka plnění spotřebního koše vznikla tzv. Doporučená pestrost. Je vypočtena odpovídajícím programem tak, aby byly splněny nutriční hodnoty doporučených dávek živin a tím také spotřebního koše.
Se Spotřebním košem je třeba pracovat dle metodiky, neboť práce s ním má svá pravidla a nelze ho plnit „jak se nám líbí“.