Dobrý den,
dcera (16 let) má celiakii, alergii na luštěniny (laboratorně, i průjmy po konzumaci) a nově také zjištěna pozitivita a-milk IgG, A, M. Jedná se prý o alergii na mléko (má časté bolesti břicha, nemůže přibrat). Slyšela jsem ale, že alergii na mléko mají jen malé děti, u starších se jedná o intoleranci laktozy. Máme vysadit mléko a jeho deriváty, časem můžeme zkusit některé výrobky. Prosím o Váš názor, jedná se o alergii nebo intoleranci? Mléko je téměř ve všech výrobcích, musí vynechat i čokolády, musím kupovat i bezl. mouku bezlaktozovou …? Po jak dlouhé době by dcera mohla začít zkoušet něco sníst a čím začít?
Děkuji za Vaši pomoc, dcera má už tak dost omezený jídelníček, 44kg/162 cm, potřebuje přibrat.
1. předpokládáme, že celiakie byla diagnostikována podle regulérních postupů (tj. většinou pomocí bioptického vyšetření) a dcera je tím pádem v péči gastroenterologa.
2. Spolu s celiakií je velmi často spojené také narušené štěpení a následně i vstřebávání mléčného cukru laktózy, tj. tzv. intolerance laktózy. Její rozsah, tj. co snáší či nesnáší, je třeba ověřit v praxi, na to přesný test či hodnocení neexistuje.
3. primární pro minimalizaci těchto spojených problémů je důsledné dodržení diety bezlepkové (tím je střevní sliznice v optimální kondici a neprojeví se, nebo se minimalizují další intolerance).
4. alergie na mléko bývá v dětství, ale i v pozdějším věku se může určitá forma potravinové alergie objevit. Lze jí do určité míry ověřit vyšetřením protilátek ve frakcích IgG, IgA, IgM. Většinou se ale nejedná o alergii takového stupně, že by musela být živina ze stravy zcela, tj. absolutně vyloučena.
5. Ve věku 16 let je nutno respektovat nejen omezení, které určitá choroba sebou přináší, ale je také nezbytně nutné zajistit kvalitní a plnohodnotnou výživu odpovídající potřebám věku a vývoje organizmu.
6. nesnášenlivost luštěnin může být způsobena dysmikrobií, kterou lze při základním onemocnění předpokládat a lze ji kvalifikovanou úpravou stravování zlepšit až odstranit.
Je tedy zřejmé, že v tomto případě je vysoké riziko neplnohodnotné výživy, případně i s určitými známkami malnutrice. Jejich projevem může být např. špatný přírůstek váhy, nižší tzv. BMI index a podobně. Je proto nutné, aby jídelníček, či přesněji vhodné či nevhodné živiny, sestavila erudovaná nutriční terapeutka podle pokynů lékaře, gastroenterologa, který osobu s touto poruchou eviduje a kontroluje. Proto nelze zcela obecně poradit bez konkrétních informací a znalostí konkrétního stravování.
S pozdravem
Tamara Starnovská