Alkoholické cukry
Autor hesla: MUDr.Václava Kunová
Alkoholické cukry, někdy nazývané také polyoly, přes svůj název neobsahují žádný etanol. Vyskytují se přirozeně v některých druzích ovoce a zeleniny.
Současným trendem výživy je snižování obsahu přidaného cukru ve stravě. Nejde jen o to, že řepný cukr (sacharóza) zvyšuje energetickou hodnotu potravin a pokrmů, ale hlavně o jeho metabolický dopad. Cukr ve větších dávkách vede ke zvýšení hladiny krevního cukru (glykemie) po jídle, což při opakované expozici může vyústit až v obezitu a diabetes 2.typu.
Náhrady řepného cukru glukózou, fruktózou ani populárními sirupy různého původu problém neřeší. Náhradní sladidla, která bývají nazývaná umělá (aspartam, acesulfam, sukralóza a další), vyvolávají u spotřebitelů často obavy a jejich senzorické vlastnosti nejsou s cukrem shodné.
Alkoholické cukry se svojí chutí cukru podobají nejvíce. Dříve se používaly jen do žvýkaček, dnes je lze zakoupit běžně jako sladidlo.
Jejich výhodou je nižší energetická hodnota a nízký glykemický index. V některých případech dokonce hladinu cukru po jídle neovlivňují vůbec.
Mezi další benefity můžeme počítat preventivní působení proti zubnímu kazu, protože potlačují růst kariogenních bakterií v ústech. Tento efekt má zejména xylitol, erythritol a sorbitol.
Neméně významnou vlastností je jejich prebiotický vliv, protože vyživují probiotickou střevní mikroflóru stejně jako vláknina ve stravě.
Studie: zde
Negativem tak zůstává jejich působení na gastrointestinální trakt. U citlivých jedinců můžou způsobit nadýmání a průjmy, zvláště při vyšších dávkách. Vyhýbat by se jim měly osoby se syndromem dráždivého tračníku.
Mezi nejvýznamnější zástupce alkoholických cukrů patří:
Xylitol
Erythritol
Sorbitol
Maltitol
Mannitol
Laktitol