Z odborné literatury
spv

Celiakie a bezlepková dieta

Klára Tomášková, Dis.

CELIAKIE

Název celiakie pochází z řeckého slova koiliakos, což znamená trpící střevními obtížemi. Celiakie se považuje za geneticky podmíněnou chorobu. Jde o celoživotní onemocnění projevující se trvalou intolerancí lepku ve stravě. U celiaků dochází po příjmu potravin obsahujících lepek k autoimunitní reakci, která se projevuje poškozením sliznice tenkého střeva s následným chronickým zánětem sliznice, mizí zde mikroklky a klky. To vede ke snížení povrchu tenkého střeva, a tím se snižuje jeho schopnost trávení a vstřebávání živin.

Nemocné s celiakií nelze vyléčit, ale lze je velmi úspěšně léčit dodržováním přísné bezlepkové diety a to celoživotně.

(Stránský et al. 2014; Svačina et al. 2013)

V dnešní době je módním trendem konzumovat bezlepkové potraviny i mezi lidmi, kteří netrpí celiakií. Avšak u zdravých lidí nebyl prokázán blahodárný vliv na zdraví při dodržování bezlepkové diety. Je třeba uvědomit si, že vyřazením lepku ochudíme tělo o vlákninu, důležité vitamíny a minerální látky, které jsou obsažené v celozrnné stravě.

KDY SE OBJEVUJE

Celiakie se může projevit v každém věku. U dětí dochází k projevům celiakie za několik týdnů až měsíců poté, co jim je podávána strava obsahující lepek, např. pokrmy zahuštěné moukou, piškoty, krupicová kaše. Děti trpí průjmy, typické jsou objemné, mastné, světlejší a silně zapáchající stolice. Dochází k postupnému zvětšování břicha a ztrátě na váze. Děti jsou mrzuté a plačtivé, trpí nechutenstvím, neprospívají a dochází ke zpomalení až zastavení růstu.

(Kohout et al. 2010)

U starších dětí a dospělých se onemocnění často projeví až po závažné zátěžové situaci, např. těhotenství, těžkém infekčním onemocnění, operaci. První příznaky celiakie se neobjeví okamžitě po požití potraviny obsahující lepek. Obvykle nastávají po třech až šesti měsících, během nichž dostával celiak každodenně stravu, která obsahovala lepek. Mezi střevní příznaky patří potíže se zažívacím traktem, jako je bolest břicha, křeče, plynatost, častější průjmy a ojediněle se může vyskytnout i zácpa. Mimostřevní příznaky se projevují dlouhotrvající únavou, depresemi a zvýšenými výsledky jaterních testů. V důsledku poruchy vstřebávání živin dochází k anémii (chudokrevnosti), ztrátě váhy, osteoporóze (řídnutí kostí) a defektům zubů. U žen dochází k nepravidelné menstruaci a opakovaným potratům. Neléčená celiakie může být příčinou neplodnosti. Vzácně se vyskytuje i Duhringova dermatitis (onemocnění kůže projevující se svědivými puchýřky na končetinách a zádech), které diagnostikuje dermatolog a vždy vyjádří podezření na celiakii.

(Svačina et al. 2013; Stránský et al. 2014)

VÝSKYT

Výskyt celiakie v populaci je 1:100, což v České republice odpovídá přibližně 100 000 nemocných. Předpokládá se, že z celkového počtu je diagnostikováno pouze 25 % nemocných.

Zvýšené riziko onemocnění je v rodinách celiaků, při cukrovce I.typu a u lidí, kteří trpí onemocněním štítné žlázy.

(Společnost pro bezlepkovou dietu z.s., 2024)

DIAGNOSTIKA

Konečnou diagnózu může stanovit pouzelékař gastroenterolog, který rozhodne zda je ke stanovení  diagnózy nutné provést odběr sliznice tenkého střeva pomocí enterobiopsie nebo enterobioptické kapsle.  Vyšetření se provádí v době, kdy není bezlepková dieta dodržována minimálně 3 měsíce.

Diagnózu potvrdí zlepšení stavu po nasazení bezlepkové diety, která umožní obnovu klků střevní sliznice, a tím opět obnoví normální vstřebávání živin ze střeva. U dětí nastává vymizení příznaků v průběhu několika týdnů až měsíců. U dospělých dochází k normalizaci změn během 3 – 6 měsíců, u těžkých stavů se sliznice již nemusí nikdy zcela obnovit.

(Kohout et al.2010; Stránský et al. 2014)

Orientační vyšetření si může udělat každý sám pomocí testů, jež jsou volně prodejné v lékárnách. Testy dokážou určit množství protilátek v krvi neléčených celiaků, jedná se pouze o orientační vyšetření.

(Společnost pro bezlepkovou dietu z.s.)

ROZDÍL MEZI ALERGIÍ A INTOLERANCÍ LEPKU

Alergie na lepek je nepříjemná svými příznaky, které se projevují do několika minut po konzumaci lepku. Jedná se hlavně o nevolnost, křeče a průjem. Na rozdíl od intolerance lepku (celiakie) nedochází ke vzniku protilátek proti buňkám tenkého střeva, a tak ani ke komplikacím v podobě poškození sliznice tenkého střeva. U alergie se většinou jedná o neadekvátní reakci imunitního systému na jiné bílkoviny obilovin nevhodných pro celiaky, než jsou bílkoviny lepku (prolaminy a gluteliny).

(Společnost pro bezlepkovou dietu z.s. 2024)

LÉČBA

Celiakie je onemocnění, na které současná medicína nemá lék, a tak jedinou terapií zůstává celoživotní vyloučení lepku z potravy. Po určité době, kdy pacient dodržuje bezlepkovou dietu, dochází k obnově klků a mikroklků a k regeneraci tenkého střeva.

Je-li dieta dodržována trvale a bez výjimky, zabraňuje dalším projevům nemoci.

(Společnost pro bezlepkovou dietu z.s. 2024)

CO JE TO LEPEK

Lepek je souhrnný název pro dvě frakce bílkovin obilovin (pšenice, žito, ječmen, oves) a to pro ve vodě nerozpustné prolaminy a gluteliny, které tvoří obvykle 70-80 % proteinů obilného zrna. Jsou z technologického hlediska (pekařská výroba) nejvýznamnějšími bílkovinami obilovin. Prolaminová frakce pšenice se jmenuje gliadin, u žita sekalin, u ječmene hordein a u ovsa avenin.

(Rysová J. et al. (2016)

BEZLEPKOVÁ DIETA

Při bezlepkové dietě je zakázáno konzumovat obiloviny, které obsahují lepek, tj. všechny odrůdy pšenice (včetně špaldy), khorasan (obchodní název kamut), žito, žitovec (triticale), ječmen, a veškeré potraviny, které jmenované obiloviny obsahují nebo obsahují složky z nich.

Při bezlepkové dietě je vhodné se zaměřit na potraviny, které jsou přirozeně bezlepkové. Lepek neobsahují brambory, rýže, kukuřice, luštěniny, sója, pohanka, proso (jáhly), quinoa, amarant, teff, čirok. Bezlepkové je samozřejmě ovoce, zelenina, houby, bylinky, maso, vejce, cukr, med, káva, čaj, kakao, dále mléko a mléčné výrobky (s výjimkou např. jogurtů s muesli).

Při bezlepkové dietě se kromě přirozeně bezlepkových potravin používají i speciální potraviny, které spadají pod provádění nařízení komise (EU) č. 828/2014 o požadavcích na poskytování informací o nepřítomnosti či sníženém obsahu lepku v potravinách spotřebitelům. Zde jsou definovány dvě skupiny potravin a to potraviny „bez lepku“(obsah lepku do  20 mg/kg potraviny) a „s velmi nízkým obsahem lepku“ (obsah lepku do 100 mg/kg potraviny).

Na trhu jsou bezlepkové pekařské výrobky, těstoviny, cereální výrobky, kaše, sušenky a směsi na pečení, přirozeně bezlepkové mouky, které lze používat jako náhradu mouky obsahující lepek.

DEPROTEINOVANÝ PŠENIČNÝ ŠKROB

Ve výrobcích speciálně určených pro lidi s nesnášenlivostí lepku se můžete setkat s deproteinovaným pšeničným škrobem. Tato informace může působit matoucím dojmem, protože se říká, že škrob z pšenice není vhodný při bezlepkové dietě. V tomto případě se ale jedná o tzv. Deproteinovaný pšeničný škrob, ve kterém byl lepek (u pšenice frakce gliadinů a gluteninů) odstraněn. Obsah lepku v něm musí splňovat limit pro bezlepkovou potravinu (tj. méně než 20 mg/kg).

OZNAČOVÁNÍ SLOŽEK OBSAHUJÍCÍCH LEPEK VE SLOŽENÍ BĚŽNÝCH POTRAVIN

Lidé s nesnášenlivostí lepku nemohou být odkázáni pouze přirozeně bezlepkové potraviny a na speciálně vyrobené potraviny. Zařazování běžných potravin přispívá k větší rozmanitosti stravy. Při výběru vhodných potravin je potřeba se řídit složením výrobku.

Od 13. prosince 2014 platí nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, které stanovuje povinnost poskytnout spotřebitelům informace o alergenních látkách a produktech, které byly použity při výrobě potraviny. Informační povinnost se vztahuje na 14 potravinových alergenů, které jsou nejčastější příčinou alergických reakcí u spotřebitelů a jsou uvedeny v Příloze II. – Látky nebo produkty vyvolávající alergie nebo nesnášenlivost.

Jako alergen číslo 1 jsou uvedeny obiloviny obsahující lepek, konkrétně pšenice (např. špalda a khorasan), žito, ječmen, oves nebo jejich hybridní odrůdy a výrobky z nich, kromě:

  1. glukózových sirupů na bázi pšenice, včetně dextrózy(1);
  2. maltodextrinů na bázi pšenice(1);
  3. glukózových sirupů na bázi ječmene;
  4. obilovin použitých k výrobě alkoholických destilátů, včetně ethanolu zemědělského původu.

(1) A výrobky z nich, pokud zpracování, kterým prošly, nezvyšuje úroveň alergenicity, kterou úřad stanovil pro příslušný základní produkt.

U těchto produktů (1-4) bylo prokázáno, že v důsledku použité technologie výroby nebo zpracování výsledná potravina neobsahuje rezidua alergenních látek, původně obsažených v surovině.

OVES V BEZLEPKOVÉ DIETĚ

Většina osob s celiakií, ne však všichni, může do své stravy zařadit oves. Oves musí splňovat limit pro obsah lepku jako bezlepkové potraviny (méně než 20 mg/kg). Zařazuje se, až když je pacient stabilizovaný.

Problémem je kontaminace ovsa pšenicí, žitem nebo ječmenem, ke které může dojít během sklizně, přepravy, skladování a zpracování.

(Společnost pro bezlepkovou dietu z.s. 2024)

POVINNÉ OZNAČENÍ

obiloviny obsahující lepek, konkrétně: pšenice, žito, ječmen, oves, špalda, kamut (nebo jejich hybridní odrůdy a výrobky z nich musí být jako alergen ve složení vždy uvedeny – přímá citace z 1169/2011 – Příloha II)

DOBROVOLNÉ OZNAČENÍ

tvrzení „Bez lepku“ – do 20 mg lepku/kg potraviny
tvrzení „Velmi nízký obsah lepku“ – do 100 mg lepku/kg potraviny
může obsahovat lepek/stopy lepku – do 50 mg lepku/kg potraviny

Použité zdroje:
Kohout, P., Pavlíčková, J. Otázky kolem celiakie. 1. přepracované vydání, 2010, s. 17 – 36.
Stránský., Ryšavá, L. Fyziologie a patologie výživy. 2. doplněné vydání, 2014, s. 252 – 254.
Svačina, Š.,Mülerová, D., Bretšnajderová, A. Dietologie pro lékaře, farmaceuty, zdravotní sestry a nutriční terapeuty. 2. vyd. 2013, s. 149-151, 240.
(Rysová J., Šmídová Z., Pinkrová J., Skřivan P., Landfeld A. (2016): Současné trendy výzkumu a vývoje potravin pro skupiny obyvatel se zvláštními požadavky na výživu, Část 1: potraviny pro bezlepkovou dietu, Studie pro MZe)
SPOLEČNOST PRO BEZLEPKOVOU DIETU z.s. (červen 2024). Dostupné na: www.celiak.cz