Chtěla bych poprosit o posouzení vhodnosti jídelníčku?

Dobrý den,
chtěla bych poprosit o posouzení vhodnosti jídelníčku z hlediska nutričních hodnot. Dále bych se chtěla zeptat zda děti při jednotlivých jídlech během dne (snídaně, oběd, svačina) mají mít možnost volby druhu nápoje? Pokud je mléko součást jídla, bere se jako jídlo nebo nápoj? Jaká je vhodnost kravského mléka pro děti z hlediska obsahu laktózy, kaseinu atd.?

Pondělí:
chléb s pomazánkou z rybiček v tomatě, bílá káva Bonissimo
pol. krůtí se zavářkou
čočka nakyselo, vajíčko, ster. okurka, čaj ovocný
chléb se sýrovou pomazánkou, čaj
Úterý:
chléb s mrkvovou pomazánkou, ochucené mléko
pol. zeleninová
hovězí guláš, špecle, ovoce, šťáva
bisquit, ovoce, čaj s citrónem
Středa:
veka s pomazánkou z krabích tyček, bílá káva Bonissimo
pol. z vaječné jíšky
vepřové v kapustě, brambor, ovoce, čaj bylinkový
chléb s Perlou, Hermelín, čaj s medem
Čtvrtek:
chléb s pomazánkou z cizrny, švédský čaj
pol. bramborová se sýrem
rizoto s vepřovým masem, červená řepa, ovoce, čaj
chléb s rozhudou, čaj
Pátek:
banketka s medovým máslem, kakao
pol. brokolicová
sekaná se sýrem, brambor, zel. salát, džus
jogurt, čaj se šťávou

Předem děkuji za odpověď.

Vážená paní,

 

pro školní stravování je z hlediska naplnění doporučených výživových hodnot závazná vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, v p.z., kde v příloze č. 1 jsou uvedeny jednotlivé sledované komodity (maso, mléko, mléčné výrobky, cukr, tuky, zelenina, ovoce, brambory a luštěniny, a to pro jednotlivé kategorie strávníků – do 6 let, 7 – 10 let, 11 – 14 let a 15 a více). Z uvedeného vyplývá, že nejsou sledovány jednotlivé živiny a další konkrétní látky obsažené v potravinách. Výživové normy pro školní stravování uvedené ve spotřebním koši byly stanoveny, jako ekvivalent výživových dávek, Ministerstvem zdravotnictví. V současné době se připravuje novela.

 

Průměrná denní spotřeba mléka za měsíc pro děti do 6 let činí 300 ml, v hodnotách „jak nakoupeno“ tzn. do spotřeby je započítáno všechno mléko ať již je součástí pokrmu, či je podáváno jako nápoj (podkladem pro výpočet je skladová karta mléka).

 

Skladba jídelního lístku je plně v kompetenci vedoucích pracovníků školní jídelny, ten má být navržen tak, aby zajistil plnění výše uvedených komodit, byl pestrý a splňoval další požadavky sklady (tj. střídání různých druhů surovin, technologických postupů, byl vyvážený nutričně i finančně atd.). Je na rozhodnutí vedení mateřské školy, zda budou podávat nápoj na výběr či nikoliv. Zde je částečně riziko, že ŠJ nenaplní min. 75% hranici spotřeby mléka, jak uvádí výše citovaný právní předpis.

 

Citovaný jídelní lístek, dle mého hodnocení, nesplňuje základní pravidlo skladby – pestrost – celý týden je maso mělněné (rizoto, sekaná pečeně) či krájené (hovězí guláš, vepřové v kapustě). Rovněž bych doporučila zvýšit pestrost podávaného pečiva, svačin a přesnídávek. Není vhodné připravit přesnídávku i svačinu sladkou (pátek).

 

Jídelní lístek hodnotím bez znalosti personálního zajištění, technických a zásobovacích podmínek daného zařízení. Tyto skutečnosti přímo ovlivňují možnosti školní jídelny, z jediného týdne není možné odpovědně hodnotit.

 

Školní stravování zajišťuje stravu běžné populaci, výjimečně (pokud to technické a personální možnosti dovolují) dietní stravu. Na téma laktózy a kaseinu pisatelce doporučuji odborné články na toto téma např. v časopisu Výživa a potraviny.

 

Petronila Gleichová, OŠ ÚMČ Praha 6