V oblasti hodnocení vlivů palmového oleje na lidské zdraví panuje mezi laickou – a bohužel často i odbornou – veřejností řada mýtů a zkreslených názorů.
Vnímání palmového oleje jako „nezdravého tuku“ je z největší části ovlivněno vyšším obsahem nasycených mastných kyselin, než je tomu u některých jiných rostlinných olejů. (Nejedná se o trans-mastné kyseliny, z nichž některé jsou skutečně významnými rizikovými faktory pro aktivaci cévních změn a vzniku kardiovaskulárních onemocnění). Ze zdravotního hlediska je tak palmový olej pouze méně výhodný než je olej řepkový nebo slunečnicový. Nelze však hovořit o zdravotní škodlivosti palmového oleje
U každé potraviny je vždy třeba sledovat všechny relevantní výživové údaje. A to platí především u výrobků, kde je palmový olej použit ve směsi s jinými rostlinnými oleji. Kombinace palmového oleje ve vhodném poměru s jinými oleji pak může poskytovat nutričně vyváženou směs mastných kyselin.
Kromě schopností udržovat například optimální strukturu různých potravinářských výrobků spočívají přínosy palmového oleje i v tom, že může nahradit částečně ztužené tuky. Částečně ztužené tuky mohou při nevhodném výrobním procesu obsahovat výše zmiňované trans-mastné kyseliny a nejsou v podstatě nahraditelné jinými rostlinnými tuky než palmovým olejem. A to z technologických a ekonomických důvodů. Palmový olej proto představuje přijatelný kompromis mezi technologickými vlastnostmi, cenou a výživovou hodnotou.
V poslední době jsou často zmiňovány negativní dopady pěstování palmy olejné na životní prostředí. Tuto skutečnost není možné podceňovat, nicméně je třeba si uvědomit, že stejně jako řadu jiných plodin je možné i palmu olejnou pěstovat odpovědným a udržitelným způsobem. V této souvislosti je třeba také připomenout, že potravinářský průmysl není jediným odběratelem palmového oleje. Pozornost je třeba věnovat především rostoucí poptávce po palmovém oleji ze strany producentů paliv z obnovitelných zdrojů.