Co víme o folátech?

Foláty patří do skupiny vitaminů B, jejich působení ve formě koenzymu je v metabolismu.

Přirozený výskyt folátů je v tmavě zelené zelenině, pomerančích, chřestu, jahodách, burských oříšcích a luštěninách, a to ve formě polyglutamátu. Oxidovaná forma monoglutamátu – kyselina listová se užívá do suplementů – doplňků stravy a pro obohacení potravin, ale jen zřídka se nachází přirozeně v potravinách.

Současný výzkum zkušenosti zvýšily naše znalosti o potřebách příjmu folátů, o účincích obohacování potravin kyselinou listovou na zdraví člověka, o faktorech ovlivňujících biologickou účinnost a o vlivu genetiky na foláty.

Potřeby folátů se mění

V roce 1998 Lékařský ústav v USA uveřejnil výsledky své práce, které značně ovlivnily znalosti o potřebných dávkách folátů pro různé skupiny populace a které by mohly preventivně působit proti četným deficitním symptomům a tak působit na zajištění optimálního zdraví. Pokud se týče rozdílu biologické využitelnosti mezi folátem a kyselinou listovou je známo, že je-li kyselina listová konzumována ve stravě je využitelná z 80 % a foláty z potravin se využijí jen z 50 %. Proto byl stanoven ekvivalent folátu, takže se hodnota kyseliny listové z potravin násobí číslem 17 a pak zjištěná hodnota je v mikrogramech. Současná denní doporučená dávka ekvivalentu folátu je v USA a v Kanadě pro dospělého 400 µg a 600 µg pro těhotnou ženu (stejné hodnoty platí i v ČR).

Po konzumaci se přijatý folát z potraviny musí nejprve v organismu převést na monoglutamát než dojde k absorpci. Tento proces může ovlivnit řada látek, přítomných v zažívacím traktu a tak u každého jedince je jiné množství absorbovaného folátu.

Genetické variace mohou také ovlivňovat využitelnost folátů. Tyto otázky byly extensivně studovány a bylo zjištěno, že některé genotypy snižují DNA methylace – metabolismus homocysteinu. Takové osoby mívají vyšší hladinu homocysteinu v plasmě a zvýšené riziko defektu nervové trubice a chronického onemocnění, zvláště je-li jejich stav folátu v organismu nízký.

Drogy poškozují metabolismus folátu

Stav folátu v organismu může být nižší u osob, které užívají léky, které se projevují jako antagonisté folátu. Z toho důvodu je vhodné udržovat rovnováhu mezi užíváním léků a suplementů – doplňků stravy, aby nedocházelo k deficitu folátu. Rovněž alkohol interferuje s absorpcí folátu a zvyšuje jeho vylučování močí. U chronických konzumentů alkoholu se může stát, že dojde k poškození jater a vývoji různých typů karcinomů.

Riziko zdraví při deficitu folátu

Největší pozornost se v posledních létech věnovala poškození nervové trubice u novorozenců, ke které dochází ve stavu embrya v těle matky, která měla deficit folátu. Bylo zjištěno, že lze tomuto onemocnění preventivně ze 70 % zabránit. Možné riziko je u matky s vysokou koncentrací homocysteinu a sníženou synthesou DNA. Deficit folátu je také spojen s retardací růstu plodu, spontánním potratem, předčasným porodem, nízkou porodní vahou a defekty srdce. Nízký stav folátu v organismu je spojován se vzrůstajícím rizikem vývoje zhoubných nádorů zažívacího traktu a cévních onemocnění. Už 25% snížení homocysteinu v plasmě (po aplikaci 800 µg kyseliny listové/den) signifikantně sníží riziko ischemického onemocnění srdce a mrtvice.

Obohacování kyselinou listovou

V USA se obohacují cereální výrobky, což způsobilo zvýšení koncentrace folátu v séru z 12,5 na 32,2 nmol/l a v červených krvinkách z 392 na 625 nmol/l. Zvýšení bylo podstatně vyšší než byl původní předpoklad. Podle zpráv z USA, Kanady a Chile se podařilo obohacováním kyselinou listovou snížit výskyt poruch nervové trubice o 19–50 %.

Obávané maskování deficitu vitaminu B12 konzumací 1 000 µg kyseliny listové se neprokázalo.

Stanovení folátu

Na stanovení folátu v potravinách a klinických vzorcích byly vyvinuty různé metody. Pro další studium folátu a kyseliny listové je zapotřebí vypracované metody zlepšit a zejména je standardizovat.

Podle:
Bowley A.
Nutriview 2007/2 , 4–5