Historie školního stravování

Vznik školních jídelen hledejme v období před sedmdesáti lety. V této poválečné době se společnost potýkala s výrazným nedostatkem potravin, kterým trpěli nejen dospělí, ale zejména mladá generace. Snaha o ukončení strádání dětí vedla ke vzniku prvních školních jídelen. Z dochovaných zápisů a záznamů si můžeme složit následující obrázek.

V prvních kuchyních se jídla připravovala na klasických kamnech, což bylo jistě časově, ale zejména pak fyzicky velmi náročné. Oběd tvořila pouze polévka nebo hrnek mléka s chlebem. To až později se začala vařit složitější jídla, pokud však bylo z čeho. Vařit v tehdejších poměrech nebylo vůbec jednoduché. Na trhu chybělo kvalitní maso, zelenina i ovoce.
Sehnat kuchařku do školní jídelny byl také velký problém a tak se nezřídka stalo, že musely vařit i manželky učitelů.

V roce 1951 platili rodiče žáků za jeden oběd 2,- až 3,20 Kčs. Na úhradu nákladů přispívaly místní národní výbory, horníci ale i různé místní organizace. Dokonce byly ve prospěch školního stravování pořádány i taneční zábavy. Z takto vybraných peněz se hradily (ne příliš vysoké) platy kuchařek. Pro děti sociálně nejslabší bylo zajištěno stravování bezplatné. Již v roce 1954 je zaznamenáno, že školní stravování mělo značný vliv na zlepšení zdravotního stavu žactva ba i na zlepšování chování a prospěchu. Také se ukázalo, že v zimních měsících se stravovalo více žáků. „V letních měsících se počet strávníků snižuje, neboť žáci přespolní jezdí po vyučování na kolech domů. V jídelně se počítá se zvýšením počtu, poněvadž kuchařky budou podávat přespolním žákům též jen polévku, aby tak zabránili chození žáků na polévku do hostince.“ Tolik citace z dochované kroniky.

V šedesátých letech má již školní stravování své první krůčky za sebou a je proto nutné vytvořit určitá pravidla, která by nastavila systémové řešení. V roce 1963 vydalo ministerstvo školství první vyhlášku pro školní stravování. V sedmdesátých letech vznikají na okresních národních výborech funkce inspektorů školního stravování. Ti se starali o školní jídelny ve svém okrese a poskytovali jim odbornou a metodickou pomoc. Také prováděli kontrolu vydaných nařízení vztahujících se např. k plnění zásad správné výživy a ovlivnění stravovacích zvyklostí našich dětí.

Funkci vedoucí školní jídelny mohly zastávat buď absolventky hotelové školy, vyšší odborné školy výživy, společného stravování nebo oboru dietní sestra. Později probíhaly kvalifikační kurzy pro způsobilost vedení školních jídelen.

Postupem času byl vybudován jedinečný systém, který slouží dětem, žákům, studentům i zaměstnancům škol dodnes. Mnohé se ale změnilo. Kuchyně jsou vybaveny moderní technologií, na trhu je nepřeberné množství potravin, ze kterých je možno si vybírat. Jedno však zůstává obětavá práce zaměstnanců školních jídelen, bez které by to opravdu nešlo.