Jak se dají využít peníze ušetřené na stravném?

Dobrý den,

jsem vedoucí ŠJ a chtěla bych se zeptat, jak se dají využít peníze ušetřené na stravném? Musí se nutně tzv. proutrácet, nebo zlevňovat? Daří se nám uspořit každý měsíc, protože si denně sami zásobujeme jídelnu.

Naše paní ekonomka si neví rady, jak zaúčtovat tuto úsporu a jak využít pro školu tyto finance. Nelíbí se mi řešení, přilepšování k obědu, dle mého názoru je to bez účelu a vedlo by to k zbytečnému plýtvání, další varianta je prý zlevnění stravného, ale už tak ho máme oproti jiným jídelnám nízké. Poraďte mi prosím, jakým způsobem je možné oficiálně tuto „úsporu“ přeúčtovat ve prospěch školy?

Děkuji za odpověď.

Vážená paní vedoucí,

 

ve školním stravování pracuji celý život, přesto Vašemu dotazu nerozumím – zejména sdělení cituji: „denně sami zásobujeme jídelnu“.

 

Systém finančního zajištění stravovacích služeb pro děti (mateřské školy), žáky (základní školy) a studenty (střední školy) je následující:

~        náklady na potraviny – hradí strávník resp. zákonný zástupce;

~        věcné náklady – (tj. náklady na služby, opravy, energie, materiál, nákup majetku do 40 tis. Kč, odpisy) – hradí zřizovatel;

~        mzdové náklady – (pouze za náklady spojené s přípravou stravy pro děti, žáky a studenty) – hradí z kapitoly školství stát prostřednictvím rozpočtů kraje.

 

Každá kategorie finančních zdrojů je účelově vázána právě pro danou kategorii nákladů.

 

Příloha č. 2 vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním, stravování, v p.z. stanoví „Finanční limity na nákup potravin“ pro jednotlivé věkové kategorie. Jedná se o právní předpis a za jeho dodržování nese ředitel školy odpovědnost – § 14 odst. 2.

 

Školní stravování se dále řídí výživovými normami stanovenými v příloze č. 1 vyhlášky – tzv. spotřební koš tj. stanovená průměrná spotřeba vybraných komodit (maso, ryby, mléko, mléčné výrobky, cukr, tuky, ovoce, zelenina, brambory a luštěniny) dle věkových kategorií.

 

Organizaci školního stravování stanoví provozovatel stravovacích služeb (ředitel školy) v souladu s odst. č. 4 § 2 vyhlášky.

 

V praxi si nedovedu přestavit, jak konkrétně „denně zásobujete jídelnu“ – nosíte brambory, maso, mouku, ovoce a zeleninu či další suroviny nutné pro přípravu stravy tak, aby tyto „dary“ byly pro hospodaření ŠJ významné.

 

Při této příležitosti upozorňuji na § 27 odst. 5 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, v p.z. citace: „Do svého vlastnictví může příspěvková organizace nabýt pouze majetek potřebný k výkonu činnosti pro kterou byla zřízena, a to … b) darem s předchozím písemným souhlasem zřizovatele ….“

 

Z pohledu citovaného zákona se totiž bezesporu jedná o dar.

 

Je na řediteli školy aby stanovil podmínky poskytování stravovacích služeb tak, aby byly naplněny všechny zákonné podmínky vztahující se k dané službě. Stravné vybírané od strávníků nelze použít na jiné účely, jedná se o účelově vázané finanční prostředky, jejichž čerpání je předmětem denního propočtu. V rámci finančního období je nezbytné tyto prostředky vyčerpat tj. k 31. 12., dále doporučuji vyrovnat tento normativ i k 30. 6.

 

Pokud Vám má odpověď není dostatečně jasná, prosím o více konkrétních informací.

 

Petronila Gleichová, ÚMČ Praha 6