Je možné prodávat doma vyrobené zákusky?

1. Je možné prodávat doma vyrobené zákusky, dorty, koláče a podobně? Jaké konkrétní podmínky je potřeba splnit a je to vůbec možné bez vlastní provozovny?
2. V případě, že by se jednalo o kavárnu s dětskou hernou je možné pro ni dodávat výrobky doma vyrobené? Jakým způsobem?

K první otázce odkazuji na informace, které poskytuje na svých internetových stránkách odborně příslušný orgán státního dozoru – Státní zemědělská a potravinářská inspekce – dále SZPI.

Kontrola výroby a prodeje potravin vyráběných v domácnosti a prodávaných z domu (ze dvora)

02. 09. 2014

Vymezení činnosti „výroba a prodej potravin vyráběných v domácnosti a prodávaných z domu“

Výrobu potravin v domácnosti a jejich následný prodej z domu nelze spojovat s prvovýrobou potravin pro soukromé domácí použití [čl. 1 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin] či s tzv. domácí přípravou potravin [čl. 1 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení]. Obojí má podle citovaného nařízení za cíl soukromou domácí spotřebu, a za tu výrobu potravin v domácnosti s následným prodejem z domu nelze považovat. Podle bodu (9) odůvodnění tohoto nařízení by se pravidla EU „neměla vztahovat na prvovýrobu pro soukromé domácí použití ani na domácí přípravu potravin, na manipulaci s nimi nebo na jejich skladování pro soukromou domácí spotřebu. Navíc by se měla vztahovat pouze na podniky, jejichž koncepce předpokládá určitou kontinuitu činností a určitý stupeň organizace“. Tyto požadavky nejsou splněny při příležitostné manipulaci, přípravě, skladování a podávání potravin soukromými osobami na akcích jako jsou církevní, školní akce nebo venkovské trhy[1] nebo v jiných situacích, např. organizovaných charitativních akcích, jichž se zúčastňují dobrovolníci a kde se příležitostně připravuje jídlo – ty do působnosti nařízení nespadají, neboť nemohou být považovány za „podniky“ (viz pokyny pro provádění některých ustanovení nařízení (ES) č. 852/2004).

 

Stejně tak případy, kdy (prvo)výrobce přímo dodává malá množství vlastních produktů z prvovýroby konečnému spotřebiteli nebo místnímu maloobchodu, který je přímo dodává konečnému spotřebiteli, nespadají pod výrobu potravin v domácnosti a následně prodávaných z domu [čl. 1 odst. 2 písm. c) nařízení č. 852/2004 a bod (10) preambule tohoto nařízení]. Přestože se na tyto případy evropská právní úprava nevztahuje, předpokládá čl. 1 odst. 3 nařízení (ES) č. 852/2004, že pro tyto činnosti nastaví členské státy v rámci svých vnitrostátních předpisů pravidla směřující k dosažení cílů tohoto nařízení. Tato pravidla, která mají pojem „malých množství“ dále upřesnit pak mají být podle § 18 odst. 1 písm. d) zákona č. 110/1997 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2015, stanovena vyhláškou (dosud však stanovena nebyla). Podle pokynů pro provádění některých ustanovení nařízení (ES) č. 852/2004 však má být pojem „malá množství“ pojímán dostatečně široce, aby mimo jiné umožňoval zemědělcům prodávat produkty prvovýroby (zeleninu, ovoce, vejce, syrové mléko) přímo konečným spotřebitelům např. přímo před hospodářstvím, na místních tržnicích či místním maloobchodním prodejnám a restauracím. Dále by měl tento výklad umožnit osobám, které sbírají volně rostoucí produkty (např. lesní houby), dodávat je přímo konečným spotřebitelům, maloobchodním prodejnám či místním restauracím.
Za výrobu potravin v domácnosti spojenou s jejich následným prodejem z domu se za podmínky určité kontinuity činnosti a určitého stupně organizace považuje například pečení cukroví, pečiva, příprava džemů/marmelády či výroba lahůdek. ZS se může aplikovat i pro další neuvedené potraviny vyráběné v domácnosti a následně prodávané z domu přímo nebo na trzích. Předmětem kontrol inspektorátů do 31. 12. 2014 nebude výroba pokrmů v domácnosti spojená s nabízením občerstvení, které je konzumováno na místě, aby se dle současné právní úpravy nejednalo o kompetenci orgánů ochrany veřejného zdraví podle § 16 odst. 1 písm. a) bod 1. zákona č. 110/1997 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2014. Od 1. 1. 2015 se toto ZS vztahuje i na situace, kdy bude výrobce potravin v domácnosti provozovat také stánek s občerstvením, tento bude také spadat do kompetence SZPI. V tomto případě se bude jednat o výrobu a uvádění na trh pokrmů při poskytování stravovacích služeb ve smyslu § 16 odst. 1 písm. c) bod 5 zákona č. 110/1997 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2015.

Provozovnou se pro účely tohoto zákona rozumí prostor, v němž je živnost provozována,. Podnikatel je povinen zajistit, aby provozovna byla způsobilá pro provozování živnosti podle zvláštních právních předpisů (§ 17, zákona 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání v platném znění, odst. 1 a 4)

Výroba potravin je vázána na splnění určitých požadavků, které stanoví obecně závazné předpisy (Nařízení ES, zákony a vyhlášky platné v ČR). Je třeba respektovat skutečnost, že výroba potravin i v malém objemu je činnosti epidemiologicky závažnou proto se ještě před zahájením činnosti musí tazatelka seznámit a v rozsahu přiměřeném činnosti respektovat ustanovení potravinové legislativy včetně předpisů a ustanovení souvisejících s ochranou veřejného zdraví. Jde především o posouzení do jaké míry jsou v přiměřené míře odpovídající charakteru a rozsahu činnosti základní – bezpodmínečné požadavky stanovené Nařízením Evropských společenství č.852/2004 o hygieně potravin.

 

Kapitola III – Požadavky na pojízdné nebo přechodné prostory (například prodejní stany, stánky na trhu, pojízdné prodejny), prostory užívané především jako soukromý obytný dům, v němž se však pravidelně připravují potraviny k uvedení na trh, a na prodejní automaty:
1. Prostory a prodejní automaty musí být v prakticky dosažitelné míře umístěny, navrženy, konstruovány a udržovány v čistotě a v dobrém stavu tak, aby nedocházelo k riziku kontaminace, zejména zvířaty a škůdci.

2. Zejména musí být, je-li to nezbytné:

a) k dispozici vhodná zařízení pro udržování odpovídající osobní hygieny (včetně zařízení pro hygienické mytí a osušování

rukou, hygienické sanitární systémy a příslušenství pro převlékání);

b) povrchy přicházející do styku s potravinami v bezvadném stavu a snadno čistitelné, a je-li to nezbytné, dezinfikovatelné.

To vyžaduje použití hladkých, omyvatelných a korozivzdorných netoxických materiálů, pokud provozovatelé potravinářských podniků nepřesvědčí příslušný orgán o vhodnosti jiných použitých materiálů;

c) odpovídajícím způsobem zajištěno čištění, a je-li to nezbytné, dezinfekce pracovních nástrojů a zařízení;

d) odpovídajícím způsobem zajištěno, aby čištění potravin, jeli součástí postupu prováděného potravinářským podnikem,

bylo prováděno hygienicky;

e) k dispozici odpovídající přívod teplé nebo studené pitné vody;

f) k dispozici odpovídající systémy nebo zařízení pro hygienické skladování a likvidaci nebezpečných nebo nepoživatelných

látek a odpadů (ať kapalných nebo pevných);

g) k dispozici odpovídající zařízení nebo systémy pro udržování a monitorování vhodných teplotních podmínek pro potraviny;
h) potraviny ukládány tak, aby v prakticky dosažitelné míře nedocházelo k riziku kontaminace.

 

Základní povinnosti výrobců a prodejců potravin před zahájením činnosti:

1. Výrobce i prodejce musí mít oprávnění k podnikání.
2. Je povinen se registrovat se u místně příslušného inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce:

Je to pouze ohlašovací povinnost, která vyplývá z § 3 zákona č. 110/1997 Sb. Registrační formulář najdete pod tímto odkazem (Oznámení provozovatele potravinářského podniku o zahájení/ukončení výkonu předmětu činnosti). Vyplněný formulář se zasílá územně příslušnému inspektorátu v místě sídla Vaší firmy. Územní působnost našich inspektorátů včetně kontaktů najdete na webu SZPI v rubrice „Organizační struktura“.

 

K druhé otázce – zřízení kavárny s dětskou hernou je poskytování stravovací služby, kde přes malou kapacitu provozovny je třeba znát a zachovávat řadu zásad, které zaručí, že stravovací služba bude poskytována bezpečně. Tazatelce bych doporučil seznámit se s platnou potravinovou legislativou. Obecně závazné předpisy týkající tohoto typu podnikání jsou značně početné a zahrnují Nařízení Evropských společenství (dále Nařízení ES), národní legislativu ČR – zákony a vyhlášky.
Tazatelce pro první orientaci doporučuji využít internet a do vyhledavače vypsat název publikace „Zásady správné výrobní a hygienické praxe ve stravovacích službách – 2.vydání„. Uvedená příručka má 2 díly a formuláře k vyplnění, publikaci je možno zdarma stáhnout.  Najdete zde řadu otázek na které můžete odpovědět a vytvořit tak dokument, který Vám i kontrolnímu pracovníkovi ozřejmí, že víte jak a kde by mohlo dojít k ohrožení potravin, pokrmů a zdraví Vašich zákazníků.

 

Na dotaz odpověděl 14.4.2015 MVDr. P. Otoupal, CSc