Mléko ve výživě dítěte

2006/2

MUDr. Petr Tláskal, CSc.
FN Motol, Praha

 

Chtěl bych navázat na úvodník doc. Dostálové v tomto čísle časopisu Výživa a potraviny, ve kterém se autorka zamýšlí nad významem mléka v naší výživě i momenty, které u nás v nedávné minulosti negativně ovlivnily jeho spotřebu. V této souvislosti bych chtěl doplnit i několik poznámek o změnách, které v posledních letech provází spotřebu mléka v populaci těch nejmladších, i o významu, který má mléko pro výživu dítěte.

Mateřské mléko je první výživou narozeného dítěte. V rámci přirozeného vývoje člověka je to biologicky nejdokonalejší potravina, kterou může lidský jedinec na začátku svého života dostávat. Tato potravina obsahuje nejen dostatečné množství biologicky aktivních látek, které zajištují přirozený růst a vývoj narozeného dítěte v prvních šesti měsících života, ale obsahuje i dostatečné množství tekutiny, kdy tak není nutné jinou složku výživy dodávat. Výjimkou je vitamin K a D, což lze částečně vysvětlit pomalejším biologickým přizpůsobováním se člověka k intenzitě negativních vlivů našeho prostředí, které se vytváří v průběhu civilizace.

Význam mateřského mléka ve výživě dítěte je negován pouze v případě závažné infekce matky dítěte (například novodobě AIDS) nebo při velmi vzácné vrozené poruše metabolismu, při které není žádné mléko žádoucí. Rozvoj mléčného průmyslu, který se v minulém století začal více orientovat na náhradní mléka určená pro výživu kojenců, přechodně u nás způsobil snížení spotřeby mateřského mléka. Největší pokles kojení byl zaznamenán v šedesátých až sedmdesátých letech minulého století. Postupně se však zjistilo, že náhradní mléčná výživa, určená pro výživu kojenců má svá úskalí, která lze odstraňovat v dalším procesu výzkumu a vývoje technologií přípravy náhradního, tzv. „umělého“ mléka, ale že je i dále velmi potřebné podporovat význam kojení a mateřského mléka pro počáteční výživu dítěte.

Základem náhradní mléčné výživy kojenců je kravské mléko. Je tomu především proto, že toto mléko je svým složením nejbližší mléku lidskému, ve srovnání s mlékem jiných savců. Kravské mléko je však nutné pro výživu nejmenších dětí upravit tak, aby bylo organismem co nejlépe tolerováno. Ve spolupráci vědy a průmyslu se tak postupně daří vyvinout řadu stále dokonalejších přípravků umělé výživy pro kojence.

Od šestého měsíce věku dítěte se snižuje význam mateřského mléka, které již nestačí hradit všechny živiny, potřebné pro další růst a vývoj dítěte. Význam mléka a mléčných výrobků je však ve výživě dítěte i dále velmi podstatný a měl by tak nadále tvořit jednu ze základních potravinových komodit. V rozvojových zemích je mléko především zdrojem kvalitních bílkovin, v rozvojových a rozvinutých zemích jsou mléko a mléčné výrobky především hlavním zdrojem vápníku, ale i významným zdrojem hořčíku a dalších minerálních látek. V řadě odborných studií je zdůrazňován zdravý vývoj zubů, kostí, je i zmiňován příznivý vliv mléka v prevenci rizika vyššího krevního tlaku dětí a později dospělých. Mineralizace kostní tkáně, kterou mléko příznivě ovlivňuje, dosahuje svého vrcholu ve 23 letech života člověka. Pokud se v dětském věku nevytvoří dostatečný základ, tak v dospělém věku a hlavně ve stáří to člověk pocítí se všemi důsledky rozvinuté porózy kostní tkáně. Jsou samozřejmě případy, kdy dítě mléko a mléčné výrobky nesnáší nebo odmítá, v tom případě je však možné nalézt náhradní řešení ve spolupráci s lékařem.

Význam mléka ve výživě dítěte je celosvětově uznáván. Více než 80 zemí světa si vždy v září připomíná „Den školního mléka“. Jedná se o to, že v průběhu školní docházky dostávají milióny dětí ve školách mléko. Tato akce má v uvedených zemích celospolečenskou podporu. Jak to ve vyspělých společnostech bývá, bylo i u nás zavádění školního mléka provázeno řadou diskusí. Z odborného hlediska byly hlavně připomínky k obsahu tuku u plnotučného mléka a obsahu sacharidů u chuťově upraveného mléka. Jednalo se o to, že u dětí z rodin se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění při poruše tukového metabolismu by mohlo plnotučné mléko zvýšit zátěž organismu a u dětí obézních by sacharidy ochuceného mléka zvyšovaly energetický příjem. Podle mého názoru jsou však v rámci zájmu propagace příjmu mléka tyto diskuse okrajové. Dotýkají se určitých vybraných skupin dětské populace a obecně je lze dobře ošetřit. Nesmíme rovněž zapomínat, že výživa dítěte by měla být dostatečně pestrá, tím i pro výše uvedené rizikové skupiny dobře kompenzovatelná.

Mléko a mléčné výrobky do výživy dítěte rozhodně patří a měli bychom tento fakt všemi prostředky podporovat.