Skupina vedoucích pracovníků v organizaci Iniciativa obohacování mouky (FFI), složená z reprezentativních seniorů z více jak 50 organizací ze sektoru veřejného a soukromého, se sešla v Londýně 16. 6. 2005, aby přijala účinnou strategii a akční plán a zvolila výkonný manažerský tým pro následující 3 roky.
Jejím cílem je vypracovat obohacování mouky esenciálními mikroživinami a určit skupinu mlýnů, složenou ze 70 % válcových mlýnů, které výrobu zajistí do roku 2008. Současně se asi 20 % pšeničné mouky obohacuje železem a / nebo kyselinou listovou. V plánu je 8 aktivit obohacování.
Organizace FFI nejdříve urychlí aktivity v obohacování ve 14 zemích světa (Čína, Rusko, Indie, Maroko, Egypt, Iran, Kongo, Ukrajina, Rumunsko, Turecko, Malajsie, Vietnam, Thajsko a Kazachstán). Tyto země byly vybrány proto, že představují největší počet osob a / nebo protože ta která země bude ráda aktivitu obohacování podporovat. Strategie je založena na aktivitě vedoucích pracovníků FFI. Skupina vedoucích pracovníků jednotlivých organizací pracuje ve více než 70 zemích po světě. Jeden z cílů je redukce anemie o 1/3 do roku 2010.
Obohacování mouky může mít dobrý vliv na lidi i na národy. Při eliminaci deficitu železa se může zvýšit IQ o 5 % a národní GDP o 2 % a každý rok by mohlo být zabráněno úmrtí 60 000 těhotných žen. Dále když těhotné ženy budou mít dostatečný příjem kyseliny listové, sníží se výrazně onemocnění nervové trubice (NTD) u dětí. Obohacování mouky nabízí enormní příležitost zlepšit u populace stav vitaminů a minerálních látek v organismu a to proto, že se každý rok zkonzumuje více než 400 milionů tun pšenice. Mnoho z tohoto množství se zpracovává ve válcových mlýnech.
Úspěch z úsilí jodidování soli ukazuje, jak lze dosáhnout zlepšení zdraví občanů při realizaci určitého průmyslového výrobku. Tyto aktivity jsou cenově výhodné, neboť cena obohaceného výrobku je nízká. Nezávislí ekonomové vydali v roce 2004 konsensus, že obohacování potravin je druhým nejúčinnějším způsobem pro vládu, jak je možné zlepšit kvalitu života.
Podle:
A. Bowley
Nutriview 2005 / 4, 11