Pitný režim školního dítěte

Rozbory tělesného složení člověka ukazují, že 55 a více pro­cent těla tvoří voda. U novorozenců je to dokonce více než 70 %. U dětí školního věku kolem 60 %. Organismus vodu v procesu výměny látkové neustále ztrácí a musí ji zpětně do­plňovat. Uvedený cyklus regulace jev motivacích člověka veden žízní, která nastává pokud příjem tekutin není dostateč­ný. Pocit žízně je vyvolán stimulací mozkových struktur (hy-pothalamu) při vyšší osmolaritě (zahuštění) tělesných tekutin. U dětí však v některých případech není pocit žízně dostateč­ně silný nebo natolik prioritní, aby dítě cíleně vyhledávalo te­kutiny. Tyto situace pak navozují, že děti nemají dostatečný příjem tekutin a organismus tak může dlouhodobě trpět jejich nedostatkem. V této souvislosti se v organismu koncentrují v tekutinách rozpustné pevné látky, například elektrolyty (tvo­řené z minerálních látek) nebo různé odpadní látky, které or­ganismus v rámci látkové výměny potřebuje vyloučit. Zvyšu­je se tak koncentrace těchto látek v krvi, v moči i dalších tě­lesných tekutinách a narušují se tak běžné podmínky vnitřní­ho prostředí. Důsledky těchto změn mohou být bezprostřední i dlouhodobé. Záleží na stupni nedostatku příjmu tekutin. Velký stupeň odvodnění – dehydratace může bezprostředně ohrozit život člověka, dlouhodobý mírný stupeň nedostatečného pří­jmu tekutin může například podnítit tvorbu močových nebo žlučových kamínků a podobně.

V roce 2002 jsme v krátké studii zjišťovali stravovací režim dětí, které byly z nějakých důvodů přijímány do nemocnice. Z údajů, které jsme získali ještě z doby dobrého zdravotního stavu dětí bylo patrné, že téměř 11% těchto dětí ve školním věku nesnídalo nebo ráno přijímalo pouze omezené nebo nu­lové množství nějaké tekutiny. Během noci dítě spí, tekutiny nepřijímá. Látková výměna probíhá v době nočního spánku sice zpomaleně, ale potřeba výměny tekutin dále pokračuje. Uvádí se, že již mírně zvýšená koncentrace nahromaděných a nenaředěných metabolitů se může zpočátku projevit neklidem, bolestmi hlavy, jemnými poruchami koncentrace či i paměti. Tedy příznaků, které v době výuky mohou i zhoršovat studij­ní výsledky školního dítěte. Pokud dítě ráno nesnídá a nepři­jímá tekutiny mohou se začít objevovat dané problémy.

Při sledování pitného režimu dětí jsme zjišťovali, že asi 16% dětí přijímalo tekutiny méně než čtyřikrát denně, což větši­nou představuje méně než l litr tekutin. Je pravdou, že teku­tinu člověk nepřijímá pouze jako samostatnou složku potra­vy, ale získává ji i v rámci daných potravin. Například me­loun obsahuje asi 93 % vody, čerstvá jablka mají asi 85 % vody, zelenina obecně obsahuje 70 až 90 % vody. Ovoce a zelenina jsou tudíž na vodu bohaté. Jinak je tomu však již s jinými potravinami nebo výrobky. Mlýnské a pekárenské výrobky obsahují od 15 do 35 % vody s některými výjimka­mi, těstoviny kolem 11% vody, maso a masné výrobky ko­lem 50 % vody a podobně. S vodou získanou z potravin se většinou nepočítá. Potřeba tekutin pro děti je uváděna podle určitých schémat nejlépe vyjádřených k hmotnosti dítěte nebo později dospělého člověka. Například dítě s hmotností 20 kg potřebuje v denním příjmu asi 1500 ml tekutin. Dítě, které váží asi 30 kg potřebuje denně asi 1700 ml tekutin, dítě s hmotností kolem 45 kg potřebuje asi 2000 ml. S přírůst­kem hmotnosti a věku se potřeba denního příjmu tekutin dále zvyšuje. Dospělý člověk potřebuje 2500 až 3000 ml tekutin denně. Samozřejmě je nutné si uvědomit, že v některých pří­padech se potřeba tekutin mění. Z běžných situací je možné například uvést větší sportovní zátěž u adolescentů. Intenzivní cvičení v chladném prostředí může vést až i ke ztrátě 2 či 3 litrů tekutin za hodinu. Současně se ztrátou tekutin dochází i ke ztrátám solí, zvláště sodíku a chlóru, ale částečně i draslí­ku a hořčíku. Intenzivní ztráty tekutin a solí nemusí být pouze provázeny pocitem žízně, ale při větších ztrátách se objeví zvýšení srdeční činnosti, pocity na zvracení a podobně.

Významnou otázkou při zajišťování pitného režimu je ne­jen množství, ale i charakter přijímaných nápojů. Je zajíma­vé, že většina renomovaných knížek o výživě se zabývá po­třebami přijímaného množství tekutin, ale většinou se již nezabývá charakterem přijímaných tekutin, s výjimkou mlé­ka a nápojů, které jsou pro děti zcela nevhodné.

Některé názory o tom, že mléko není tekutina jsou samo­zřejmě částečně pravdivé v tom, že mléko obsahuje i nutričně významné složky a je vlastně i výživou, která má sytící úči­nek. Nicméně mléko obsahuje téměř 90 % vody a je proto za­jisté i tekutinou. U fyziologických novorozenců a malých ko­jenců se nedoporučuje zbytečně dávat další tekutiny (čaj) mimo běžnou výživu. Důvodem je to, že děti v tomto věku po­třebují na prvním místě kvalitní výživu, která svojí tekutou for­mou, s dostatečnou úpravou osmolarity (koncentrace solí či jiných látek v tekutině) zajišťuje dostatečný příjem výživy i tekutin. Mateřské mléko tyto požadavky zcela splňuje a po dobu plného kojení (v prvních šesti měsících věku) při dob­rém zdravotním stavu dítěte by neměly být podávány jiné te­kutiny. V časném věku dítěte musí být koncentrace solí krav­ského mléka i ostatních látek upravena k funkční nezralosti ledvin. Ledviny dítěte v prvních měsících věku nedovedou moč dostatečně koncentrovat a proto dříve podávané neupra­vené kravské mléko způsobovalo obtíže, horečku a stav, který při nedostatku další tekutiny mohl vést až k úmrtí dítěte. Tato situace již nyní nehrozí, náhradní mléka, určená pro kojenec­kou výživu jsou přizpůsobena věkovým skupinám dětí a všu­de jsou uvedena doporučení v jaké koncentraci je nutné je při­pravovat z práškové do tekuté formy.

Mléko je samozřejmě významnou součástí výživy, dodává organismu nejen kvalitní bílkovinu, ale zvláště i vápník, který je velmi potřebný při vytváření kostní hmoty rychle rostoucí­ho dětského organismu. Akce „školní mléko“ splňuje aspekty výživy i pitného režimu dětí v průběhu dopolední školní do­cházky. Některé děti však mléko nepijí, jiné si mléko nosí domů místo aby je vypily ve škole, některé děti mléko nedostávají vůbec. Jaké jsou jiné možnosti zajištění pitného režimu škol­ních dětí v průběhu dopolední či odpolední výuky?

Jednou z cest bylo zavedení prodejních automatů do školních zařízení. Tyto automaty nabízejí k výběru většinou nápoje, které děti preferují. Vycházejí však především z preference sladké chuti, což často splňují různé „limonádové nápoje“. Tukem se dítě zasytí a někdy pak může odmítat běžnou výživu. Dále se nabízí použití vody z kohoutků běžného vodovodního systému. Pitná voda je však chlórovaná, chuťově ne vždy ideální a mož­nosti pro hygienicky ideální příjem (kelímky najedno použití) jsou v podmínkách školy omezené. Pro zajištění pitného reži­mu dětí by ve školách bylo asi vhodnější zakoupení stojanů na pitnou vodu, kde je voda chuťově přijatelná, je doplňována v barelech současně se sadou kelímků najedno použití. Ekonomic­ké zajištění tohoto systému je však náročnější a proto zbývají ještě další řešení, že dítě bude dostávat vhodný nápoj z domova nebo si jej bude pravidelně kupovat k dopolední, případně od­polední svačině nebo ke sportovním výkonům, kde lze předpo­kládat větší výdej energie a tekutin.

Mezi vhodné nápoje pro děti patří zajisté méně slazené čaje a některé nepříliš kysličníkem uhličitým sycené minerální nebo stolní vody. V obchodní síti jsou k dispozici různá malá pitíčka, minerálky, džusy a podobně. Vhodný výběr nápojů svých dětí by měli rodiče znát a případně nenásilně korigo­vat. Je dobře známo, že například děti s nadváhou si přede­vším vybírají sladké a kaloricky bohaté nápoje, což u těchto dětí není zrovna nejvhodnější. Mezi nápoje, které by děti rozhodně neměly dostávat patří alkoholické nápoje nebo nápoje s obsahem kofeinu.

Závěr: Dodržování správného pitného režimu znamená pro dítě i dospělého člověka prevenci v komplikacích zdravot­ního stavu, kde se může uplatnit nedostatečný nebo nevhod­ný příjem a výběr tekutin. Zabezpečení vhodného příjmu tekutin v průběhu celodenního zaměstnání dítěte ve škole je významnou součástí této prevence.

P.S. Tato publikace obsahuje některé výsledky ze studie VZ FN Praha Motol č. 00000064203