Staňte se
pojďte na
přečtěte si
objednejte
prevence dětské obezity2006/1
MUDr. Petr Tláskal, CSc.
FN Motol, Praha
Voda je významnou součástí našeho organismu. Bez příjmu vody nebo tekutin či potravin, které vodu obsahují, by se náš život rychle zastavil. Obdobné nároky má náš organismus na kyslík nebo glukózu, i když v jiných závislostech. Voda je součástí každé buňky, je obsažena i v mimo buněčném prostředí. Obsah vody se v průběhu života v našem organismu mění, za stabilních podmínek však jinak zůstává konstantní. Nejvíce vody obsahují tkáně novorozence a kojence. Uvádí se, že v časném věku tvoří voda 75% všech tkání. Množství vody v organismu však postupně klesá. U chlapců školního věku tvoří asi 64%, u děvčat školního věku asi 53%. Mezipohlavní rozdil přetrvává i v dospělosti, kdy muži mají ve svém organismu asi 53% a ženy asi 46% vody. Naše buňky obsahují více vody než je tomu v mimo buněčném prostředí, s věkem se vzájemné poměry obsahu vody těchto složek rovněž mění.
Voda, minerální a další látky tvoří vnitřní prostředí buněk i mimo buněčných prostor, ve kterých jsou buňky uloženy. Stabilita vnitřního prostředí (homeostáza) je předpokladem pro přirozený (fyziologický) průběh metabolických reakcí a je tak jedním z určujících faktorů našeho zdravotního stavu. Rozdil vnitřního prostředí buněk a okolního prostředí je zvláště patrný v rozdffech elektrolytů, kde v buňkách jsou hlavními ionty draslík (K+) a organický fosfor (PO-3) , mimo buňky je hlavním iontem sodík (Na‘ ) a chlor (Cl- ). Transport vody ve vnitřním prostředí je úzce vázán na sodíkový iont, kdy zvýšení jeho obsahu v mimo buněčném prostředí vede zde k většímu hromadění vody a snížení vede ke snížení objemu vody mimo buňky.
Proces rovnováhy vnitřmho prostředí ovlivňuje řada dalších vnitřních i zevních mechanismů či procesů. Významný vliv zde má centrální i vegetativní nervový systém a systém žláz s vnitřní sekrecí. Trávicí trakt vodu přivádí, ale i vylučuje. Prostřednictvím ledvin, kůže a plic se voda z organismu ztrácí. Denní bilance vody, tedy příjem a ztráta, je v průběhu dne značná. Vzhledem k většímu obsahu vody ve tkáních dětí, zvláště kojenců, je jejich denní vodní bilance na jednotku jejich hmotnosti několikrát (5 až 2 x podle věku) vyšší než je tomu u dospělých. V číslech to znamená, že denní příjem a výdej vody u kojence tvoří množství, které odpovídá asi 15% jeho hmotnosti, u dospělých jsou to pouze 3 až 4%. Tato čísla ukazují, na významnou potřebu příjmu vody zvláště u dětí.
U kojenců se uvádí potřeba vody v množství 120 až 150 ml na kg jejich hmotnosti. U dětí s hmotností 10 až 20 kg se počítá potřeba vody podle formulky 1000 ml + 50 ml na každý kg hmotnosti nad 10 kg. Pro děti a dospělé je možno denní potřebu vody vypočítat podle jiné formulky: 1500 ml + 20 ml na každý kg hmotnosti nad 20 kg. Tento přepočet uvádí potřebu vody, kterou organismus dostává nejen v tekutinách, ale i v ostatních složkách potravy. Dospělý člověk tak například přijme 1600 ml vody v tekutinách, 800 ml v potravě (například ovoce a zelenina obsahuje kolem 70 až 90 % vody, maso a masné výrobky mají kolem 50 % vody, mlýnské a pekárenské výrobky asi 15 až 35 % vody) a ještě asi 300 ml vody se v organismu vytvoří v průběhu metabolických procesů. Na druhé straně organismus dospělého člověka vyloučí ledvinami asi 1200 až 1500 ml vody, trávicím traktem se denně ztratí asi 100 až 200 ml vody, plícemi asi
400 ml a člověk denně vypotí asi 500 až 600 ml vody.
Nadbytečný nebo naopak nedostatečný příjem vody může náš organismus ohrožovat. Nadbytečný přívod vody je v dětském i dospělém věku většinou projevem nějakého onemocnění. Výjimku tvoří touha pijáků po alkoholu, i když to je už pak vlastně taky nemocí. Nedostatečný příjem vody může souviset s nedostatkem zdrojů vody, může souviset s většími ztrátami vody při onemocnění, sportu a podobně, ale i s určitou nedbalostí člověka o systém své vodní rovnováhy.
O nedostatku vody vnitřní mechanismy člověka informují, začíná se objevovat pocit žízně. Při větším nedostatku vody se může rozvinou dehydratace. Na takovéto změny organismus reaguje tak, že omezuje zásobování vodou méně významných orgánů, například kůže. Ve vystupňované fázi však dochází k dalšímu selhávání krevního oběhu. U malých dětí, obdobně však i u starých lidí nemusí být pocit žízně dostatečně vyjádřen a proto tato věková období jsou pro dehydrataci více náchylná. Omezený příjem tekutin, pokud nejsou vyšší ztráty, nemusí vždy znamenat, že se rozvine dehydratace. Organismus se v určité míře dovede adaptovat menším výdejem. V tekutinách se tak však zvyšuje koncentrace ve vodě rozpuštěných látek a při dlouhodobém nedostatku to může být jedním z důvodů tvorby kaménků v močových nebo žlučových cestách. Uvádí se, že tyto změny mohou i jinak aktivovat náš organismus, zvláště nervový systém, kdy nedostatek tekutin může vést k horší koncentraci člověka na řešení problémů, mohou se objevovat bolesti hlavy a podobně.
Dětí školního věku mohou být zvláště citlivé na mírný nedostatek tekutin v průběhu školní výuky. Může to být i jedna z příčin jejich horšího prospěchu. Pričinou nedostatku tekutin této věkové skupiny dětí je především nepravidelný systém výživy. Ranní spěch a tím i omezený příjem snídaně a tekutin. V naší malé dotazníkové studii, kterou jsme provedli v r. 2002 jsme zjistili, že asi 11 % dětí školního věku nesnídalo a mělo ráno velmi omezený nebo žádný příjem tekutin, 16 % dětí ve studii přijímalo tekutiny pouze 3x denně.
Mezi dětmi, mládeží jsou často velmi výkonní sportovci. Při nedostatku tekutin se může objevit vyšší únava a menší výkon. Uvádí se, že při intenzivním cvičení, zvláště v chladném prostředí, mohou být ztráty vody u adolescenta až 2 i 3 litry za jednu hodinu. Z organismus se však neztrácí pouze voda, ale i minerální látky, které jsou v ní rozpuštěny. Při silném pocení je to zvláště sodík, ale i další látky. Na ztráty vody je tak nutné myslet i v jiných souvislostech. Nejen vodu je nutné doplňovat, ale i minerální látky (běžná potrava obsahuje kuchyňskou sůl většinou v dostatku až nadbytku. Z těchto důvodů je v běžném životě spíše žádoucí omezovat příjem kuchyňské soli). Při zvýšených nárocích na vodní i minerální bilanci sportovců by tomu měl být pitný režim přizpůsobován. U sportovců doporučujeme navíc i energeticky obohacené nápoje, které pomáhají v době sportovního výkonu zvyšovat výkonnost. S výhodou je tak možné používat nápojů určených pro sportovce. Tento systém však již tvoří nadstandardní pitný režim. Tím se však dostáváme k výběru nejvhodnějších nápojů, které obsahují vodu a jsou vhodné pro běžný pitný režim dítěte.
Pitná voda, získaná z kohoutku, totiž dětem často nevoní. Je to i tím, že zajištění její hygienické nezávadnosti přináší změnu její chuti. Děti preferují sladké, proto jsou často při přípravě nápoje preferovány ovocné štiávy nebo limonády nebo různé kolové nápoje. Sladké a tím i energeticky bohaté jsou džusy. V době kdy naše populace má stále sklon k obezitě není takto uvedený výběr nápojů bez patřičného a dostatečného ředění vodou jinak příliš vítaný. Děti by především neměly pít nápoje s obsahem kofeinu, velmi sladké neředěné nápoje a samozřejmě alkohol. Rovněž silný čaj ráno není nejvhodnější. Je tomu tak proto, že čaj, podobně jako káva, obsahuje látky, které podporují výdej vody ledvinami, a tak nemusí dostatečně zajistit pozitivní vodní bilanci. Ke snídani jsou doporučovány proto slabší bylinkové nebo ovocné čaje, případně s doplněním o malé množství nesycené minerálky či napůl ředěného džusu. Tento zvyk s výběrem více ranních nápojů u nás zatím schází. Základem snídaně dítěte by však mělo být mléko. Mléko je sice potravinou, která obsahuje asi 90% vody, ale zbývající část mléka dodává organismu potřebné bílkoviny (aminokyseliny) a další látky, které dítě potřebuje ke své výživě, zvláště v období svého růstu a vývoje. Akce mléko do škol má rovněž svůj velký význam. V průběhu dne, zvláště i mezi hlavními jídly by mělo být dítě vybaveno do školy rovněž vhodným nápojem, zvláště tehdy, kdy na pití zapomíná nebo kde jsou ve škole pouze automaty na sladké, energeticky bohaté nápoje. Je možné i podávat nesycené lehčí minerálky nebo je možno použít i rozpustný nápoj do pitné vody, kde je známo jeho složení. Volba nápoje samozřejmě záleží na dítěti, příprava je však v rukách rodičů. Pitný režim, tím i zdravý vývoj dítěte, si naši péči zaslouží.