2011/5
Mgr. Pavel Zeman
1) Rozdělení mzdového rozpočtu na provozní a pedagogickou část a úspora mzdových prostředků
- rozdělením mzdových prostředků „školy“ na provozní a pedagogickou část je předem stanoven poměr mezi počtem provozních a pedagogických zaměstnanců. To je zásadní chyba, protože školy mají z hlediska spotřeby práce při zajištění provozu školy různé podmínky. Jedná se především o stavební dispozice (panelové technologie s rozsáhlými chodbami, velkým počtem oken, vytápění tuhými palivy, škola s více budovami v různých částech obce). V takovém případě škola potřebuje výrazně větší mzdové prostředky na zajištění provozu školy. Stejné to je u školních jídelen, kdy zejména stavební dispozice a používané technologie výrazně ovlivňují potřebu práce.
- většina ředitelů proto dlouhodobě budovala organizační struktury, aby možnosti odměňování pedagogů i nepedagogů odpovídaly vykonávané práci. Nyní musí s ohledem na oddělení mzdových rozpočtů a na nižší mzdové rozpočty nepedagogů snižovat platové tarify, úvazky, ale rozsah prací zůstává.
Rozdělení mzdového rozpočtu na provozní a pedagogickou část je z věcného hlediska nejenom chybné, ale dokonce neumožňuje ředitelům škol v mnoha případech zajistit odpovídající hygienické podmínky pro provoz škol.
Je nezbytné co nejdříve toto rozdělení zrušit!
2) Úspory v rozpočtu
- i když to na první pohled může připadat nedůležité, signalizuje úspora mzdových prostředků jen u provozních zaměstnanců, že kvalita provozu (čistota ve škole, teplo ve škole, zajištěné stravováni dětí a žáků) není pro vedení MŠMT i členy vlády důležitá.
- z hlediska trhu práce se výrazně ředitelům škol zhoršily mzdové podmínky pro provozní zaměstnance, které mohou na trhu práce zájemcům nabídnout.
- Kraj Ústecký, Plzeňský a Moravskoslezský snižují výrazně průměrný rozpočtovaný plat pracovníků ŠJ o 9-10%! Např. Ústecký kraj snižuje meziročně rozpočet mzdových prostředků pro nepedagogy u MŠ s počtem dětí 100 a více o 20% a od počtu dětí 128 dokonce o 30%.
- bylo by v této situaci přínosné pro ředitele škol, kdyby obdrželi od MŠMT informaci, jak zajistit výplaty v prosinci a nesnižovat osobní příplatky, když mají proti roku 2010 nižší rozpočet!
- lidsky je záměr spořit mzdové prostředky u zaměstnanců, jejichž hrubá mzda je v mnoha případech max. 10 770 Kč, naprosto chybná a beze vší pochyby svůj názor tito zaměstnanci řeknou v příštích volbách.
3) ONIV nestačí na úhradu zákonných povinností školy
- zaměstnavatel musí hradit zákonné náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů: náhradu platu zaměstnanci za „nemoc“, ochranné pracovní pomůcky, periodické zdravotní prohlídky, zákonné pojištění „Kooperativa“,
- dále musí škola zajistit učebnice, potřeby, pomůcky, cestovní náhrady, vzdělávání, část nákladů na plavecký výcvik
- MŠMT poskytovalo v školním roce 2009 – 10 vždy 1 000 Kč/1 zaměstnance a rok na náhradu platu při DPN,
- protože byla zrušena možnost kompenzace (polovinu náhrady platu při DPN odečíst od odvodů na sociální pojištění), potřebovala by škola v r. 2011 celkem 2000 Kč/1 zaměstnance a rok na náhradu platu při DPN, pokud by náhradu platu hradila jen v prvních 14 kalendářních dnech,
- protože se prodlužuje doba poskytování náhrady platu při DPN o 5 prac. dnů (ze 7 na 12, tedy o 70%) – předpoklad potřeby prostředků je 3 400 Kč/1 zaměstnance a rok
- ŠJ dostává v průměru 40 Kč ONIV /1 oběd a rok, 450 obědů, normativně odpovídá cca 6,5 zaměstnanců, celkem ON I V 18 000 Kč
- potřeba prostředků na náhradu platu při DPN na 1 rok – 6,5 x 3 400 = 22 100 Kč
- ŠJ nemá prostředky ani na náhradu platu při DPN, co zákonné náklady: ochranné pracovní pomůcky, periodické zdravotní prohlídky, zákonné pojištění ,,Kooperativa“,…
- z čeho hradit? – stanovisko obcí je – je to problém MŠMT
4) Hledání úspor
Na mnoha školách rozdělení rozpočtu pro pedagogy a ostatní zaměstnance řeší tak, že ředitelé ponechali platy pracovníkům na pozicích hospodář, účetní, mzdová účetní, (protože se na trhu práce špatně shání) a celou úsporu přesunuli do provozu školy a školní jídelny.