Bílý chléb byl na trh uveden jako luxusní potravina pro bohaté a byl přijat úplně celou populací.
Vynikající mezi „hříchy“ uváděnými při konzumaci bílého chleba je kazivost zubů, která tak převažuje, že by mohla být popsána jako národní pohroma. Čas od času se objevuje článek v lékařském časopise, upozorňující na nedostatky nebo hříchy bílého chleba. To však nemělo vliv na periodický nářek při opuštění pouštění žilou. Pouze vegetariáni se zajímali o zprávy, ale tito lidé většinou konzumují celozrnný chléb. Je ovšem těžké získat tento celozrnný chléb dobrý. Pekaři prodávají uvedený chléb většinou v horší jakosti . Hnědý chléb se vyrábí z obyčejné bílé mouky a s příměsí malého množství otrub. V tisku se objevuje agitace na oblibu chleba, do kterého se přidává stará smetana, obarvené homole, a který se označuje jako „standardní chléb“ a je definován jako „chléb vyrobený z neznehodnocené pšenice obsahující nejméně 80 % celého zrna pšenice, obsahující i klíčky. Výsledek musí být popsán ne jako reforma, ale jako revoluce ve složení chleba.
Podle:
Redakce časopisu
JAMA 305, 2011, 834