S jakými důsledky nesprávné výživy se setkává dětský lékař

2004/5

MUDr. Petr Tláskal, CSc.
Pediatrická klinika FN Praha Motol

Výživa člověka je jedním ze základních atributů života. Příjem potravy je závislý na životních podmínkách a na zvyklostech lidské společnosti či jí přijaté kultury. Příjem potravy úzce souvisí se somatickou (tělesnou) i psychickou kondicí a bývá často ovlivňován znalostmi člověka o kvalitativních a kvantitativních potřebách výživy. Strava je hybnou silou metabolických procesů. V závislosti na příjmu a využití jednotlivých složek potravy se formuje stav výživy, který bezprostředně ovlivňuje zdravotní stav člověka. Totéž platí i obráceně.

Výživa dítěte má svá specifika. Aby byla výživa dostatečná, musí zajištovat adekvátní růst a somatický vývoj, optimální vývoj psychických funkcí, optimální vývoj imunologických reakcí, optimální průběh metabolických procesů.

Růst a vývoj jednotlivých orgánů i celého organismus dítěte neprobíhá lineárně. Obrázek 1 například ukazuje rozdí1ný vývoj některých organických systémů. Vývoj nervového systému je více než z 90 % ukončen kolem třetího roku života. Jiný je vývoj lymfatického nebo pohlavního systému i celkového růstu dítěte. Obrázek 2 ukazuje na percentilovém grafu změny hmotnosti dítěte ve vztahu k jeho výšce, kdy v optimálním případě je změna tohoto poměru pravidelná = v určitém percentilovém pásmu (na grafu označena A) a údaje se pohybují v rozptylu mezi 75 až 10 percentilem. V případě hodnot nižších nebo vyšších než je desátý nebo pětasedmdesátý percentil (označeno B,C) by mělo být dítě více sledováno a v případě hodnot nižších než je 2 percentil nebo hodnot vyšších než je 98 percentil by mělo vždy být vyšetřeno lékařem.

Praktický lékař pro děti a dorost sleduje zdravotní stav dětí v různých věkových periodách, které mají své vlastní charakteristiky, a to i pro výživu dítěte. Lékař sleduje novorozence ( děti do ukončeného 28 dne věku), kojence ( do 1 roku), batolata (1 až 3 roky), děti předškolmho věku (3-6 let), děti školního věku (6-151et) a adolescenty ( 15 až 18 let). S případy nesprávné výživy se praktický dětský lékař setkává často. Některá případy řeší i společně se specializovaným lékařem na problematiku onemocnění trávicího traktu a výživu člověka.

Co patří k nesprávné výživě? Je to buď nedostatečný nebo zase naopak nadměrný příjem potravy, nedostatek či nadbytek kalorií, živin, vitamínů, stopových prvků, tekutin a podobně. Jsou to však i některé zvyklosti nebo psychicky podmíněné momenty. Například nevhodně cílený výběr potravy, špatné stravovací zvyklosti a další. Nesprávně aplikovaná výživa může mít nepříznivý účinek na zdravotní stav dítěte, později i dospělého člověka.

Jak již bylo řečeno, má každé věkové období dětského věku svá specifika. Pro novorozenecký a časný kojenecký věk dítěte má velký význam především kojení. Výživa mateřským mlékem je ideálně vyvážená, zajištuje příjem kvalitní potravy , která je mladým organismem velmi dobře tolerována a při dostatku mléka až do šestého měsíce věku zajištuje optimální tělesný růst a psychický vývoj dítěte. Při kojení není nutné se stravou příliš manipulovat, má optimální teplotu a je zajištěna i její bakteriální nezávadnost. Mateřské mléko díky svému složení zvyšuje ochranný účinek dítěte ve vztahu k infekcím, navozuje přirozenou psychickou vazbu ve vztahu matky a dítěte a podobně. Pro případy, kdy matka nemá dostatek mateřského mléka je výživa dítěte zajištována propracovaným systémem umělé výživy.

Mezi nesprávné praktiky výživy novorozenců a kojenců můžeme zařadit:

1. zbytečně předčasné ukončené kojení dítěte (před šestým měsícem věku), s výjimkou zdravotních důvodů nebo nedostatku mateřského mléka
2. nesprávnou volbu umělé výživy ( například nepodání hypoalergenního preventivního mléka u dětí s pozitivní alergologickou anamnézou v rodině)
3. nesprávnou přípravu umělé výživy ( strava koncentrovanější než je uvedeno v doporučení)
4. předčasné zařazování nemléčné složky potravy (například pečiva obsahující lepek s nebezpečím rozvoje celiakie)
5. nedostatečný nebo nadbytečný příjem potravy nebo některých jejích složek (nebezpečí rozvoje malnutrice, obezity, nedostatek některých vitaminů např. vitaminu D, železa, jódu).

U dětí v batolecím a předškolním věku se ve srovnání s předchozím obdobím snižuje chuti k jídlu. Tyto děti mají již pomalejší růst, mají ale větší zájem o okolní svět a tím i o jiné požitky než jen příjem potravy. Tyto děti si raději vybírají sladká jídla, projevují se u nich různé rozmary při výběru potravy. Pro děti předškolního věku se stává příjem potravy společenskou událostí.

Mezi nesprávné návyky ve výživě batolat a předškolních dětí patří:

1. násilné nucení dítěte do jídla (tento způsob vyvolá spíše averzi dítěte s dalšími negativními důsledky)
2. nevhodná skladba potravy (například nedostatek mléka a mléčných výrobků – není-li to nutné například z důvodů intolerance. Takto způsobený nedostatek vápníku a fosforu může nepříznivě ovlivňovat vývoj skeletu a toto se může negativně projevit třeba až v pozdní dospělosti vyšší fragilitou (křehkostí) skeletu. Pro děti tohoto věku není ani vhodné zavádět některá doporučení užívaná pro dospělé – například omezování cholesterolu, který dítě v době svého růstu a vývoje rovněž potřebuje. Výjimkou jsou však děti, které mají poruchu tukového metabolismu, což již často předurčuje předchozí záchyt v rodině dítěte.
3. pokud dítě nadměrně přijímá sladkosti nebo slazené nápoje. Kromě špatného stavu chrupu se tak může rozvíjet obezita, kterou si dítě často přináší i do dospělosti s veškerými dalšími negativními zdravotními následky.
4. nesmíme zapomínat, že zvláště pro děti batolecího věku je nevhodné podávat nesnadno rozpustné, tvrdé potraviny – například oříšky. Hrozí zde nebezpečí vdechnutí těchto složek potravy s dalšími zdravotními důsledky.
5. přenášení nevhodných návyků z rodiny – například ve výběru jídla chybí živočišná bílkovina. Zvláště nebezpečné je z tohoto pohledu veganství. Není ani dobré, aby v jídelníčku dítěte chyběla zelenina a ovoce – kromě vitamínů a dalších látek jsou to významné zdroje vlákniny, kterou organismus potřebuje. Vláknina organismus chrání, zvláště jeho trávicí trakt, před rozvojem některých onemocnění. Nevhodné je i podávání nadbytku uzenin. Je rovněž samozřejmé, že káva, alkohol a ostře kořeněné potraviny do výživy dítěte rovněž nepatří.

Děti ve školním a adolescentním věku se opět rychleji vyvíjí a rostou. U chlapců mohutní skelet a svalová tkáň. Nastává diferencovaný sexuální vývoj. Mění se psychika člověka, formuje a rozvíjí se jeho osobnost. Mladý člověk začíná nově vnímat svět, zařazuje se do společnosti a rozhoduje se o svému povolání.

Mezi nesprávné návyky dětí školního věku a věku mladistvých patří:

1. především špatný stravovací režim (dítě jí nepravidelně, často nesnídá a má i z těchto důvodů častější dyspeptické (trávicí) obtíže
2. špatný pitný režim – především malý příjem tekutin, kdy dochází k vyšší zátěži metabolických procesů. V dalším důsledku to může například vést ke zvýšené tvorbě žlučových či ledvinných konkrementů (kameny, písek)
3. nedostatečný příjem některých složek nebo celkového množství potravy (například alternativní výživa nebo výživa u mentálních anorektiček)
4. nevhodný výběr potravy (alkohol, fast food a podobně)
5. nadbytečný příjem potravy (následná obesita, bulimie …)

Výživa může bezprostředně ovlivňovat zdravotní stav dítěte. Platí to i obráceně, zdravotní stav ovlivňuje způsob i charakter výživy. Výživa dítěte v návaznosti na výživu dospělého ovlivňuje zdravotní stav člověka od narození až do dospělosti Výživa je přirozenou součástí života, je starostí i potěšením. Všichni výživě rozumí, měli bychom se však stále vzdělávat a učit se ze svých chyb.

P.s. Tato publikace se opírá o některé výsledky ze studie VZ FN Praha Motol č. 00000064203