Směrnice pro obohacování potravin

WHO vydala v roce 2002 směrnice pro obohacování potravin mikroživinami. Bylo zjištěno, že deficity železa, jodu a vitaminu A se vyskytují přinejmenším u % populace.

Jsou však známy i další deficity mikroživin jako jsou vitaminy skupiny B, zejména kyselina listová, dále zinek, vápník, selen a vitamin D. Neexistují však přesné údaje o těchto deficitech. Pro nápravu takových problémů ve výživě – doplnění nedostatkových mikroživin – je nejekonomičtější a nejúčinnější způsob obohacování potravin. Tím se dosáhne nejsnáze vytýčený cíl – významné zlepšení zdraví populace.

Pro úspěch programu je nutné vybrat nejvhodnější nosič pro obohacení a k tomu odpovídající fortifikant, aby byla zajištěna dobrá biologická účinnost, minimum možných interakcí a minimum senzorických změn. Pokud je to možné, je vhodné připravit premixy, jejichž aplikace je ze všech hledisek nejvhodnější. V premixu je stanoveno množství účinné látky, a to z hlediska zdravotního, ale také technologického, ve kterém jsou zahrnuty možné ztráty při výrobě a skladování obohacené potraviny.

K tomu, aby cíl programu obohacování mohl být úspěšně dosažen, je vhodné tuto činnost doprovodit dalšími aktivitami – výchovou a sociálním marketingem.

Podle:
Allen L. de Benoist B., Dury O. Hurell R.
World Health Organisation 2006. Guidelines on foodfortification with micronutrients.
ISBN 92 4 159401/2
Bowley A.: Nutriview 2–3, 2007/1