Příjem bílkovin pro zdraví je naprosto zásadní. V současné době dochází k přehodnocení jejich významu co do optimálního množství u různých jedinců, k dosažení specifických cílů a mění se pohled na bílkoviny ve stáří a v nemoci. Zatímco je optimální příjem bílkovin u sportovců tématem již desítky let, v obezitologii se dostává do popředí až v poslední dekádě. Stejně tak se dnes čím dál více mluví o tom, že správně vybrané a nadávkované bílkoviny můžou pomoci zlepšit imunitu a oddálit úbytek svalové hmoty u stárnoucí populace.
Výsledkem tohoto trendu je mimo jiné potravinářský trh zaplavený produkty označenými jako ,,protein”. Tyto výrobky jsou pro spotřebitele často matoucí. Laická veřejnost ne vždy zcela chápe, že bílkoviny a proteiny jsou jedno a totéž. Je to asi proto, že se často setkáváme s označením ,,bílkoviny” u potravin typu jogurt, sýr, tvaroh, maso, atd. A slovo ,,proteiny” evokuje nejčastěji proteinové nápoje určené primárně sportovcům. Oba pojmy lze přitom jakkoli zaměňovat.
Připravili jsme pro vás sérii článků, v níž vás seznámíme obsáhleji s optimálním množstvím bílkovin ve stravě, jejich funkcemi a probereme jejich zdroje a využití ve zdraví, sportu a v nemoci.
- Význam bílkovin pro zdravé funkce organismu
- Význam a využití bílkovin ve sportu
- Bílkoviny a dosažení ideální váhy
- Optimální příjem bílkovin u dětí, těhotných a kojících žen (připravuje se)
- Bílkoviny v prevenci sarkopenie ve vyšším věku (připravuje se)
- Bílkoviny ve vegetariánském a veganském způsobu stravování (připravuje se)
- Souvislost příjmu bílkovin a některých onemocnění (připravuje se)
- Zdroje bílkovin v potravinách (připravuje se)
1. Význam bílkovin pro zdravé funkce organismu
Bílkoviny (proteiny) jsou základní stavební jednotky všech živých organismů. Jsou to makromolekuly složené z jednoho nebo více řetězců aminokyselin. Pro výživu člověka jsou naprosto nutné a nenahraditelné, protože jsou zdrojem esenciálních (nenahraditelných) aminokyselin.
U dospělých je důležité ohlídat ve stravě zastoupení 9 esenciálních aminokyselin, mezi něž řadíme: histidin, isoleucin, leucin, lysin, methionin, fenylalanin, threonin, tryptofan a valin.
K udržení bílkovinné rovnováhy je ale zapotřebí přijímat také aminokyseliny neesenciální.
Skladba a množství esenciálních aminokyselin jsou kritériem, podle něhož se posuzuje kvalita bílkovinných zdrojů.
10 zásadních funkcí bílkovin v organismu
- Růst a obnova tkání
Tělo potřebuje bílkoviny pro růst tkání a jejich neustálou obnovu.
Organismus potřebuje vyšší množství stavebních bílkovin po úrazu nebo v nemoci, v těhotenství a při kojení, ve vyšším věku a samozřejmě při sportu.
Pokud tělo nemá těchto stavebních proteinů dostatek, dochází k úbytku aktivní tělesné hmoty, což má mnoho negativních konsekvencí. - Biochemické reakce
Některé z bílkovin tvoří enzymy, jež se účastní tisíců biochemických procesů uvnitř a vně buňky. Struktura enzymů umožňuje v kombinaci s ostatními molekulami spustit reakce důležité pro fungování metabolismu. Některé z nich se účastní na trávení živin, bez čehož by se žádné z živin nemohly do organismu vstřebávat.
Bílkoviny se touto cestou účastní na procesech trávení, produkce energie, srážení krve a na svalových kontrakcích.
Nedostatečné funkce těchto enzymatických reakcí bývají na počátku mnoha onemocnění. - Pohybové funkce
Bílkoviny, které tvoří myozin jsou takzvané molekulární motory. Za pomoci hydrolýzy ATP vytvářejí aktivní pohyb v buňce. Vazbou na aktin umožňují svalové kontrakce. - Hormonální funkce
Některé z bílkovin tvoří hormony a tedy zajišťují komunikaci mezi buňkami, tkáněmi a orgány. Jedná se o proteiny, polypeptidy a aminy, například inzulín, glukagon, růstový hormon, antidiuretický hormon, ale také testosteron, estrogeny a další.
Některé hormony dokonce ovlivňují náladu. - Strukturní funkce
Bílkoviny jsou hlavní komponentou tělesných struktur a tuto jejich strukturu také zesilují. Jedná se například o kolagen, keratin, elastin (tvořící pojivové tkáně jakými jsou chrupavky, vlasy a nehty). Elastin umožňuje mnoha tkáním po natažení nebo smrštění návrat do původního tvaru (plíce, arterie, děloha).
Tyto bílkoviny také zajišťují obnovu porušených tkání. - Regulace homeostázy
Bílkoviny fungují jako pufrovací systém, protože organismu potřebuje udržet acidobazickou rovnováhu. Například hemoglobin váže malé množství kyselin, čímž udržuje normální pH krve.
Ostatní proteiny z této kategorie udržují optimální pH žaludečních kyselin stejně jako daších tělních tekutin. - Stabilní objem tělních tekutin
Při nedostatečném příjmu bílkovin klesá v krvi množství albuminu a globulinu a tekutiny unikají do mezibuněčného prostoru, což má za následek vznik otoků. Tento fenomén je známý jako proteinová malnutrice, tedy kwashiorkor. Je to stav, kdy má organismus dostatek energie, ale nedostatečné zastoupení bílkovin. - Obranné funkce (imunitní)
Bez bílkovin by nemohla fungovat imunita. Bílkoviny tvoří protilátky (imunoglobuliny), z nichž každý typ má trochu jinou strukturu, což umožňuje rozpoznat viry, bakterie a další cizorodé látky. - Transport a ukládání živin
Proteiny tvoří součást hemoglobinu, který v organismu přenáší kyslík nebo transferinu, který se účastní v metabolismu železa a přenáší ho tam, kde je zapotřebí. - Slouží jako zdroj energie
V případě, kdy organismus nemá jinou možnost, využije bílkoviny i na pokrytí potřeb energie. Bílkoviny se musí rozštěpit v několika fázích až na nejmenší stavební prvky, kterými jsou aminokyseliny. Teprve potom jsou využitelné.
Další publikované díly: