Vitamin D je nejvíce známý v souvislosti s onemocněním kostí u dětí s nedostatkem tohoto vitaminu, s křivicí.
Křivice se stala prvním problémem veřejného zdraví v dobách průmyslové revoluce, kdy mnoho lidí žilo v znečištěných městech s malým slunečním zářením. Hlavní funkce vitaminu D je udržovat krevní hladinu vápníku a fosforu na úrovni potřebné pro základní životní projevy, jako je svalová kontrakce, přenos nervových vznětů, srážlivost krve a celistvost buněčných membrán, stejně tak jako kostní mineralizace. Řada enzymových systémů, které ovlivňují metabolismus bílkovin, lipidů a energie, závisí na stálé dodávce vápníku a fosforu, a tak i na působení vitaminu D.
Z tohoto hlediska je vitamin D nejen vitaminem, ale i „prohormonem“, který produkuje kůže vlivem slunečního záření. Ten se nejprve vytváří v játrech, pak se mění na svoji biologicky aktivnější formu (kalcitriol) v ledvinách. Při dostatečném ozáření slunečními paprsky bychom nepotřebovali přijímat vitamin D stravou. Bohužel mnoho Evropanů, žijících na sever od 40. rovnoběžky (tj. severně od Madridu, Římu a Istanbulu) je v zimě vystaveno nedostatečnému působení slunečnímu záření a tak si nevytváření žádný nebo malé množství vitaminu D v kůži během 6 měsíců v roce. Lidí s tmavou pletí, senioři a zahalené ženy si rovněž syntetizuji i v letních měsících méně vitaminu D než potřebují. Proto jsou pro ně zdroje vitaminu D ze stravy zásadně důležité. Jedná se o potraviny s dostatečným přírodním obsahem tohoto vitaminu, jako jsou tučné ryby a tuk z rybích jater, zatím co vejce, mléko a mléčné výrobky jsou jen průměrným zdrojem vitaminu D. Maso, zelenina, ovoce a ořechy mají nízký nebo žádný obsah vitaminu D. V několika zemích Evropy lze koupit emulgované tuky (margariny) obohacené o vitamin D.
To jsou důvody, proč mnoho Evropanů je prakticky stále na úrovní suboptimálního stavu vzhledem k vitaminu D. Nemusí to být tak vážné, aby to způsobilo slabost kostí (osteomalacie) nebo svalovou slabost, ale může to ovlivnit zdraví jiným způsobem. Výzkum prokázal, že vitamin D je důležitý pro další životní funkce, které nesouvisí s homeostází (biologickou vyrovnaností) vápníku a fosforu. Nedávná hypotéza soudí, že nedostatek vitaminu D zvyšuje riziko rozvoje rakoviny (zejména prsu, prostaty a tlustého střeva), tuberkulózy, p¨kardiovaskulárních poruch, diabetu, schizofrenie, depresí a poruch autoimunity jako je roztroušená skleróza, revmatická artritida a další poruchy.
Ze všech předešlých vývodů vyplývá, jak je důležité zajisti optimální stav zásobení vitaminem D. Denní orální dávka pro dosažení tohoto stavu je pravděpodobně o mnoho vyšší než současná doporučení na 200 – 600 m.j. (5 – 15 µg) denně.
Podle:
Bowley, A.: Vitamin D – more than a bone regulator.
PRISM, 2005, č. 2, s. 1 – 2