Na otázku z redakce zdali by stát neměl přehodnotit program Školní mléko a měl by skončit s podporou sladkých a tučných mléčných výrobků pro školáky odpovídal MUDr. P. Tláskal CSc. :
Aktivita programu „Školní mléko“ a na druhé straně „Plán proti obezitě“ si v uvádění svých produktů do škol protiřečí. Budu-li se dívat na tuto problematiku z pohledu nezaujatého člověka, který se zabývá problematikou výživy, musím dát na misku vah na jedné straně to, čím je pro organismus dítěte mléko významné a na druhou stranu to, co organismu v nadbytku potravy škodí. Tzn. na jedné straně vápník či jiné složky a na druhé straně vyšší příjem jednoduchých cukrů a energie. V rámci studií, které jsme provedli se Společností pro výživu, se ukázalo, že s dětským věkem se postupně snižuje příjem vápníku z potravy. Ještě u dětí 7-9 letých tvořil příjem vápníku cca 100% doporučené denní dávky a u dětí 10-15 letých to bylo 82%, kdy 10% těchto dětí konzumovalo již pouze 52% denní doporučené dávky vápníku. Příjem vápníku, vitaminu D a další složky výživy jsou významné pro prevenci rozvoje osteoporózy do pozdějšího věku. Důležitým momentem je i pohybová aktivita. Z tohoto důvodu je akce Mléko do škol velmi významná i v podmínkách naší republiky. Podporuje zdravé stravovací návyky. Na druhé straně je pravdou, že se lépe nabízí produkt, který je chuťově lahodnější než produkt, který tyto vlastnosti nemá. Sladká chuť a tučná složka jsou atraktivní. Tento psychický aspekt je určitě možné v rámci dlouhodobé a cílené edukace obrousit a změnit. Například ten z nás, kdo se odnaučil sladit čaj a chutná mu i takový, to zná dobře.Je tudíž nutné na výrobce činit tlak, aby postupně všichni snižovali uvedené složky ve svých výrobcích a zvláště i Ti, kteří dodávají mléko do škol. Obezita samozřejmě nevzniká z toho, že v některém výrobku sníme méně nebo více tuků, či přijmeme více energie, je to komplex faktorů. Ne každé dítě je obézní nebo má nadváhu. V našich souborech se objevovalo cca 7% dětí s nadváhou a 7% dětí s obezitou (tyto údaje se mění v rámci věkových skupin dětí a podobně), Přibližně 15% dětí mělo i vyšší celkový denní energetický příjem. Postupně s věkem se tato čísla mění, kdy dle statistických údajů se naše dospělá populace dostává v průměru již do nadváhy. Domnívám se proto, že skutečně je správné u jiných výrobků, které nemají další přídatné nebo méně nahraditelné hodnoty, přiklonit misku vah k přesné korekci těch v nadbytku škodících složek a u výrobků, ke kterým spadá mléko, se postupně přibližovat potřebnému cíli. Určitě by bylo s výhodou dát si nějaký časový plán, který by obě složky protikladů přiblížil co nejlépe, ale snesitelně, do konečné podoby.
Článek v týdeníku Dotyk.cz najdete zde