Výživa miminek

Dobrý den pane profesore, mluvili jsme spolu na závěr konference, ohledně pro mě noveho směru výživy miminek, která je založena na každodenním podáváním jater,žloutků, hovězího masa, a naopak ne zeleniny a jinych tzv.nepotřebnych potravin…něco vám k tomu posilam…děkuji vám a budu vděčná za odborné vyjádření..

Dobrý den,

ano vzpomínám si na naši krátkou konverzaci. Neznám autory a ani jejich publikaci, jež je zdrojem Vámi uváděných informací na sociálních sítích. Mohu se tudíž vyjádřit pouze k těm několika odstavcům ze zprávy, kterou jste mně poslala.

Je pravdou, že v mateřském mléce je zastoupeno více cholesterolu než v mléce kravském, které je základem pro přípravu formulí, tzn. náhradní kojenecké mléčné výživy. Je i pravdou, že se cholesterol významně podílí na vývoji tělesných struktur – buněčných membrán, hormonů a dalších složek. Nicméně mateřské mléko obsahuje i větší množství polynenasycených mastných kyselin, jež je potřebné doplňovat i z jiných než živočišných (výjimkou jsou tučné ryby) přirozených zdrojů. Důvodem je především to, že živočišné tuky obsahují vyšší množství tzv. nasycených mastných kyselin, které jsou aktivátorem zvyšování LDL cholesterolu a to daleko významnějším než je vlastní příjem cholesterolu. Právě tato forma, tzn. LDL cholesterol, je odpovědná za rozvoj aterosklerotických změn. Naopak příznivě zde působí právě ty zmiňované polynenasycené mastné kyseliny a to především ty, které označujeme jako omega 6. Polynenasycené mastné kyseliny omega 3 nemají tento efekt, ale jsou zase v časném věku dítěte významné pro dobrý vývoj kognitivních funkcí (zrak, sluch..).

Další odstavec, který jste mně poslala, uvádí: „ co je mainstreamem doporučováno (při lepším zelenina, se stojícími vlasy na hlavě –řepkový olej, instantní kaše, křupky, pečivo) vede k podvýživě dětí, narušování sřevní mikrobioty a celkové degeneraci, není divu s čím se dnes děti potýkají z hlediska zdraví.“

Zelenina je významnou složkou výživy dítěte, mimo jiné, podobně jako ovoce je významným zdrojem vlákniny a řady dalších látek. Vláknina se v organismu uplatňuje svým prebiotickým účinkem, který aktivuje střevní mikrobiotu. Pro zdraví dítěte je významné osídlení trávicího traktu především tzv. probiotickými mikroorganismy, jež dítě získává do vínku při přirozeném porodu. Nezařazování zeleniny do jídelníčku dítěte časného věku by bylo velkou chybou, která by vedla k vytvoření nesprávného stravovacího návyku s možnými nepříznivými zdravotními účinky v dospělosti. Řepkový olej je významným zdrojem výše uváděných polynenasycených mastných kyselin a to navíc v poměru jednotlivých složek, který je příznivý lidskému zdraví. V rámci alergologických studií, je zařazení obilovin (obsahujících složku zvanou lepek) do jídelníčku významné a nemělo by být jejich podání prodlužováno za ukončený sedmý měsíc věku dítěte. Obiloviny jsou mimo jiné i dobrým zdrojem polysacharidů, zdrojů energie. Energetickou malnutricí (podvýživou) tak organismus netrpí. Při doporučovaném podávání mléka, netrpí ani nedostatkem plnohodnotných bílkovin (mateřské mléko jich má méně). Příjem železa může však váznout, pokud není do jídelníčku již zařazováno maso.

Určitě by bylo možné zde rozebírat i další části uváděných zpráv. Nedávno jsem recenzoval příspěvek autorů k zařazování příkrmů do jídelníčku dítěte (vydavatel Hami) a myslím, že zde uvedené skutečnosti zcela odpovídají výživovým doporučením pro kojence a batolata. Není určitě nutné hledat cizí zdroje, naše pediatrie má a měla informace, které odpovídaly a odpovídají poplatným doporučením k výživě tak, aby byl zajištěn zdravý vývoj dítěte. Naši praktičtí dětští lékaři tuto problematiku dobře znají. Problémem spíše bývá následná praktická realizace.

V Praze dne 18.5.2024
MUDr. P. Tláskal, CSc.