Výživové zvyklosti českých školních dětí, 1. část: Výběr potravin a vitaminy

2012/3

MUDr. Petr Tláskal, CSc.⁶, prof. MUDr. H. Hrstková, CSc.¹, MUDr. J. Schwartz², doc. MUDr. J. Fiala, CSc.³, Bc. A. Strosserová⁴, Bc. A. Packová⁴, NT V. Lepší⁴, NT M. Baliková⁵, NT M. Peterková⁵

Dětská poliklinika FN Motol⁶, Dětská interní klinika LFMU a FN Brno¹, Dětská klinika FN Plzeň², Ústav preventivního lékařství LFMU a FN Brno³, Společnost pro výživu⁴, Oddělení léčebné výživy FN Praha Motol⁵

Abstrakt

Nutriční zvyklosti dětí se promítají do metabolických pro­cesů organismu. Menší obliba některých potravin, není-li jinak kompenzována, může vést k nedostatečnému příjmu některých složek výživy. Prezentovaná studie vychází z hod­nocení pěti celodenních jídelníčků (konzumovaných potra­vin) 1500 mladších a starších školních dětí z Prahy, Brna a Plzně. Děti ve většině případů odmítají rybí maso, luštěni­ny a celozrnné pečivo. V této části studie jsme se zaměřili na příjem vitaminů, hodnocených z údajů konzumované potravy. Zjistili jsme, že průměrný příjem kyseliny listové dosahoval u starších školních dětí pouze 74% denní do­poručené dávky (DDD) a 10% dětí mělo příjem kyseliny lis­tové dokonce nižší než 35,6%. Rovněž nízké byly hodnoty příjmu vitaminu D, u mladších školních dětí 62,8%, u star­ších školních dětí 55,1% DDD. 10% starších školních dětí mělo příjem vitaminu E nižší než 58%. Ostatními hodnoce­nými vitaminy ze skupiny B a vitaminem C byt organismus dětí dostatečně zásoben. Daná zjištění mohou být výzvou nejen pro další studie v této oblasti, ale i pro poradce výživy a případné inovace v potravinářství.

Úvod

V naší republice není mnoho studií, které by se za­bývaly výživovými zvyklostmi a potřebou výživy našich školních dětí. Přitom analýzy výsledků těchto studií mo­hou vést k určitým doporučením nejen pro konzumenty, ale i výrobce potravin.

Metodika

Od října roku 2010 do února r. 2011 jsme hodnotili stravovací zvyk­losti a příjem více než třiceti nutričních slo­žek u 813 dětí ve věku 7-10 let a 745 dětí ve věku 10-14 let. Údaje jsme zís­kávali z pěti celodenních jídelníčků a dotazníků, které děti vyplňovaly ve spolupráci s rodiči, učiteli, zaměstnanci školních jídelen a nutričními terapeuty. Všechny údaje o spotřebě potravin byly zpracovány programem Nutridan, který v rámci databáze potravin umožňuje hodnotit jednotlivé nutriční položky. Statisticky byly údaje zhodnoceny intervalem spolehlivosti a byla vypočtena procentuální hodnota doporučovaného příjmu. Všechny výsledky jsme srovnáva­li s referenčními hodnotami pro příjem živin DACH, jak je publikovala v roce 2011 Společnost pro výživu.

Výsledky

Tabulka shrnuje výsledky preferencí výběru jednotli­vých složek potravin (mladší školní děti – skupina 1, starší školní děti – skupina 2) s procentuální konzumací jed­notlivých komodit potravin – denně, více než 2x týdně, ojediněle nebo odmítá. Ukázalo se, že děti odmítají nebo ojediněle konzumují ryby a luštěniny. Více jak třetina dětí minimálně konzumuje celozrnné výrobky. Starší školní děti jedí však luštěniny a celozrnné pečivo statisticky významně lépe (p < 0,02; p< 0,01)) než mladší školní děti.

Při hodnocení příjmu vybraných vitaminů (graf) jsme zjistili, že příjem většiny vitaminů dosahoval v průměru dvoj – až čtyřnásobek doporučené denní dávky (DDD). Nižší hladina konzumace byla především u kyseliny listové a vitaminu D. Průměrný příjem kyseliny listové dosahoval u starších školních dětí pouze 74% DDD. Podle výsledků mediánu (statistický ukazatel, který není ovlivněn extrém­ními hodnotami a oproti průměru je pro hodnocení sou­boru přesnějším údajem) bylo možné usuzovat, že většina dětí měla hodnoty příjmu kyseliny listové, která odpovídá 62,8% DDD. 10% starších školních dětí mělo příjem ky­seliny listové dokonce nižší než 35,6 % DDD.

Průměrný denní příjem vitaminu D byl u mladších školních dětí 3,43 µg/den tzn. 68,6% denní doporučené dávky (me­dian 1,2 µg/den odpovídal 24% DDD). Ve skupině starších dětí byly hodnoty průměrné denní hodnoty příjmu 2,8 µg/den tzn. 55,1 % doporučené denní dávky (median pouze 0,5 µg/den odpovídal 23% DDD). 10 procent mladších školních dětí mělo příjem vitaminu D nižší než 0,57 µg  a ve druhé skupině nižší než 0,49 µg /den, což se rovná přibližně 1/10 doporučené dávky. Příjem vitaminu E byl u našich dětí sice přiměřený, ale 10% starších školních dětí mělo příjem vitami­nu E nižší než 58% denní doporučené dávky.

Diskuse

Výsledky preferencí chutí školních dětí potvrdily, že 80-82% dětí konzumuje ojediněle nebo zcela odmítá rybí maso. Mezi nejméně oblíbené potraviny patří rovněž luštěniny, které odmítalo nebo ojediněle konzumovalo 76-80% dětí. Celozrnné pečivo rovněž nepatřilo k nejob­líbenějším potravinám. Z praktického hlediska se tak děti ochuzují o příjem nenasycených mastných kyselin n-3, vitaminů A a D a dalších nutričních látek z rybího masa, zdroje rostlinných bílkovin a skupiny vitaminů B a vlákniny z luštěnin, minerálních látek a vlákniny celozrnného pečiva. Dané údaje nás proto vedly k podrobnější analýze konzumovaných nutričních látek z požité potravy.

Vzhledem k tomu, že zvláště v zimních měsících a na jaře se nejvíce objevují infekce dýchacích cest, které čas­to souvisí s nedostatečným příjmem čerstvého ovoce, ze­leniny, ale i omezeným příjmem slunečních paprsků, kdy lze i předpokládat nižší příjem vitaminů, věnujeme první část této publikace výše uvedené problematice.

Dostatečný příjem živočišných potravin (mléčné vý­robky, maso, vejce), zajišťuje organismu dostatek vita­minu B₁₂, vitaminu B₁, B₂, B₆ a niacinu. Jako problema­tický se však projevil příjem potravin, které jsou zdrojem kyseliny listové.

Kyselinu listovou obsahují především tmavě zelená zelenina, fazole, sója, celozrnný chléb, kvasnice, žloutek a játra. Lze předpokládat, že stravovací zvyklosti školních dětí dále přetrvávají do dospívání. Nedostatečný příjem kyseliny listové se pak zvláště nepříznivě projevuje v tě­hotenství. Kyselina listová se podílí na tvorbě červených krvinek těhotné ženy, na růstu placenty a plodu. Její nedostatek nepříznivě ovlivňuje dělení buněk a je spojován se vzestupem těhotenských problémů (spontánního potratu, předčasného porodu) a vzniku vrozených vývojových vad. Kouření, konzumace alkoholu, užívání drog, některých léků, ale i antikoncepce a podobně prohlubují deficit kyse­liny listové. Doporučuje se, že již měsíc před plánovaným početím a dále po dobu prvního trimestru těhotenství by výživa měla zajišťovat dostatečný příjem kyseliny listové, buď v obohacených potravinách nebo v lékové formě.

Jak je z výsledků patrné, strava dětí obsahuje dosta­tek potravin s vitaminem C a lze předpokládat, že i po jeho ztrátách tepelnou úpravou potravin bude příjem to­hoto vitaminu ještě stále dostatečný.

Vitamin E je obsažen především v rostlinných olejích, obsahují ho ryby, ořechy, vejce, zelenina a celozrnné obi­loviny. Společně s vitaminem C jsou vitamin E a A význam­nými antioxidanty, jež chrání náš organismus před poško­zením volnými radikály, které vznikají zvláště při zátěžových reakcích. Při hodnocení našich výsledků se tak opětně dostáváme k rybímu masu a celozrnnému pečivu.

Za problematický se ukázal příjem vitaminu D. V ČR jsme provedli již dvě studie. V roce 2007 jsme zhodno­tili jídelníčky 1087 dětí ve věku 4-6 let a 1705 mladších školních dětí ve věku 7-10 let s nálezem příjmu vitaminu D u předškolních dětí v průměrných hodnotách 2,3 µg/den (median 0,94 µg/den), což ve vztahu k doporučení (5 µg/den) ukazovalo nízký příjem odpovídající 46% denní dopo­ručené dávky. U mladších školních dětí byl výsledek pouze mírně lepší – příjem 2,7 µg/den (median 0,97 ug/den), tzn. příjem cca 55% doporučené denní dávky. Z Who v každé skupině mělo 10 procent dětí příjem vitaminu D menší než 0,43 µg/den (mladší děti), 0,46 µg/den (starší děti) což se rovná přibližně 1/10 doporučené denní dávky. Obdobné byly výsledky i ze současné studie.

Vitamin D je tvořen skupinou biologicky aktivních látek (kalciferolů), které organismus získává potravou nebo účinkem ultrafialové složky slunečního záření. Účinné látky vitaminu D mají charakter hormonu a v rám­ci organismu vznikají v průběhu matabolických procesů v jaterní a ledvinné tkáni (kalcidiol a zvláště účinný kal­citriol neboli 1,25 dihydroxycholekalciferol).

Hormony odvozené od vitaminu D jsou přede­vším potřebné pro regulaci hladin vápníku a fosforu ve vnitřním prostředí organismu. Kalcitriol aktivuje vstřebávání vápníku ze střeva, snižuje jeho vylučo­vání do moči a zvyšuje tak možnost jeho ukládání do kostí. Kalcitriol zvyšuje i resorpci fosfátů ze střeva a tyto společně s vápníkem zajišťují mineralizaci, tím i pevnost kostí. Uvádí se, že kalcitriol se váže na re­ceptory buněčných jader asi třiceti cílových orgánů, ovlivňuje tak transkripci citlivých genů a tím i tvorbu řady dalších metabolitů bílkovinné povahy jež dále zasahují do metabolismu.

Nedostatek vitaminu D se v době růstu dítěte proje­ví křivicí. Při nedostatečné mineralizací kostí se rozvíjí deformace skeletu. Současně se snižuje svalová síla a dítě je výrazně náchylné k infekcím. V dospělosti vede nedostatek vitaminu D k osteomalacii, pozdě­ji osteoporóze s oslabením pevnosti kostí a vzniku častějších zlomenin, ve vyšším věku zvláště zlomenin v oblasti kyčli a snížením sva­lové síly se zvýšením rizika pádů. Nedostatek vitaminu D se spojuje i se současným vzestupem civilizačních one­mocnění, zvláště kardiovas­kulárních a dalších nemocí souvisejících s metabolic­kým syndromem. Naopak se diskutuje pozitivní úloha vitaminu D při snížení rizi­ka rozvoje nádorů trávicího traktu i k příznivému ovlivně­ní délky života člověka.

Závěr

Studie ukázala, že strava našich dětí není z hlediska příjmu vitaminů zcela vyrov­naná. Na nižší příjem kyse­liny listové a vitaminu D je nutné myslet a dle situace zvážit potřebu její substituce formou obohacených potra­vin nebo i medikamentózně.

Chtěli bychom poděkovat všem našim spolupracovníkům, dětem a jejich rodičům, školám a jejich učitelům, pracovníkům městských částí v Praze, Brně a Plzni a v neposlední řadě i společnosti Danone a.s. za finanční podporu projektu.

Literatura

DACH. Referenční hodnoty pro příjem živin. Výživaservis s.r.o., 1. vydání Praha 2011.
BLATTNÁ, J. aj. Výživa na začátku 21.století. Společnost pro výživu, Nadace Nutrivit, Praha 2005.
TLÁSKAL, P. aj. Výživové doporučené dávky v realitě jídelníčků českých předškolních a školních dětí. Výživa a potraviny 6, 2009, 91-94.
MILLEROVÁ, D. aj. Nutritional software NutriDan 1.2. Dadi Ltd, Plzeň, Czech republic, 2002.

Abstract

Nutritional habits of children are reflected in the metabolic processes of the organism. Smaller popularity of certain foods, if not otherwise compensated, can lead to inade­quate intake of some nutritional components. The present study is based on the evaluation of the five day menu 1500 younger and older school children from Prague, Brno and Plzen. Children in most cases refuse eat fish, leg­umes and whole grain bakery products. In this part of the study, we focused on the of vitamins, analyzed data from consumed food. We found that the average intake of folic acid reached in older school children only 74 % of the rec­ommended daily allowances (RDA) and 10% of children had an income of folic acid even lower than 35,6%. They also have low intake of vitamin D in younger school chil­dren 62,8%, in older school children 55,1 % RDA. 10% of school aged children received vitamin E in less than 58 %. The other evaluated from group B vitamins and vitamin C, the organism has been sufficiently stocked with children. The findings can be a challenge not only for further studies in this area, but also for nutrition consultant and any inno­vation in the food industry.