Nad nesprávném uvedení údajů na etiketě výrobku se zamyslela skupina organizace „Linde Gas“ a svá zjištění uveřejnila. Dosud panovala představa, že to, co je uvedeno na etiketě, je pravdivé, ale zjistilo se, že to není vždy pravda. Pro spotřebitele to ovšem může mít až závažné důsledky na naše zdraví.
V roce 2008 si situaci občasného nesprávného uvádění údajů na etiketě uvědomili lidé na celém světě, např. v Číně zemřelo 6 malých dětí a 300 000 lidí onemocnělo po konzumaci mléčných výrobků kontaminovaných melaminem. V Evropě propukl skandál v roce 2013, kdy se zjistilo, že výrobky označené jako hovězí maso, obsahovaly maso koňské.
Různé národní instituce, které se zabývají bezpečností potravin a léků, se snažily zjistit, jaká je skutečná situace. Zjistilo se, že některé druhy nápojů a potravin jsou opakovaně předmětem falšování. Zjistilo se, že zejména některé druhy potravin jsou předmětem padělání, a to olivový olej, rýže basmati, med, vanilka nebo šafrán. Důvody a způsoby jsou u každé potraviny jiné.
Padělání potravin má kromě škodlivých účinků na zdraví, finanční podvody a vyhýbání se placení daní, také etický a náboženský dopad na jedince. Na trhu se objevuje stále mnoho padělaných potravin a nápojů. Tak ve Francii v roce 2013 provedly laboratoře půl milionů analýz vína a piva importovaných do země. Byly k tomu použity ty nejlepší a nejvýkonnější analytické metody, aby důkaz byl v pořádku. Státní organizace, zabývající se kontrolou potravin proto k takovým analýzám využívají speciální laboratoře, které jsou vybavené tou nejlepší a nejmodernější technikou. Tak je možné dokázat i nepatrná množství přítomných komponent v analyzované potravině.
Přístroje pro analytické účely se trvale vyvíjí a s tím se současně vylepšuje i kvalita analytických metod. Při úplném využívání moderních analytických postupů se stane falšování potravin a nápojů nemožné, takže údaje na etiketách budou pravdivé.
Podle Ing. Pavla Vášová: CHemagazin 27, č.3, 26, 2017, (podle materiálů Linde Gas ČR).