Dobrý den,
Jsem vedoucí školní jídelny ve dvou MŠ. Velice pečlivě sestavuji jídelní lístky, aby splňovaly finanční normu, spotřební koš, ale hlavně zdravé trendy ve stravování dětí. Vyhýbáme se polotovarům, i když nás prodejci bombardují nabídkami, vaříme vše čerstvé. Připravujeme i dostatek čerstvým zeleninových salátů. Mnoho surovin si kvůli čerstvosti vybíráme a kupujeme sami. Snažíme se vyhýbat potravinám s přídatnými látkami – glutamátu, um. sladidlům apod. (i když jsou v dané míře zdraví neškodné, když jsou na trhu). Zařazujeme i BIO potraviny. Pitný režim během dne je doplňován čistou vodou, čaj sladíme jen málo. Solíme a kořeníme přiměřeně dětem. Vždy hlásím učitelkám, že vaříme hlavně pro děti.
Občas zařadíme do jídelníčku i pokrmy, které se některým rodičům nelíbí. A ty jsou právě mým dotazem. Jsou pro děti zakázané plísňové sýry? (pomazánka z hermelínu – je tam hermelín, tavený sýr, rama, tvaroh či pomaz. máslo). Krabí tyčinky – asi 3x do roka děláme pom. z krabích tyčinek – krabí tyčinky, pom. máslo či Lučina, rama. Pom. z paštiky – drůbeží nebo játrová paštika, rama, tvaroh. Pom. šunková pěna – šunka pro děti, rama či máslo, tvaroh či Lučina. Kámen úrazu jsou tedy některé tyto pomazánky. Ale pro pestrost občas zařadíme i tyto. Je to špatně? Některým rodičům se i nelíbí, že děti dostávají mléko, které je prý podle nových studií pro děti nevhodné. A to máme ve spotřebním koši více mléčných výrobků oproti mléku. Každý týden je jogurt či šlehaný tvaroh nebo kaše z mléka. Pomazánky odlehčujeme tvarohem apod.
Za náš kolektiv velice děkuji za odpověď
Dobrý den vážená paní,
Váš přístup k tvorbě jídelního lístku a k celé problematice zdraví dětí je přímo ukázkový, jste velmi šikovná a vzorná, moc chvályhodné.
Plísňové sýry zakázané pro děti nejsou, ani krabí tyčinky ani paštiky. Frekvence, kterou uvádíte, bych pro plísňové sýry i krabí tyčinky považovala za vyhovující, ale rozhodně neschvaluji zařazování pro pestrost paštiku nebo pomazánku z ní. Pro pestrost lze zařadit mnohem vhodnější potraviny. Co se týká mléka, pak někteří rodiče mají snahu mléko dětem omezovat nebo nedávat. Vedou je k tomu různé důvody, což nám nepřísluší hodnotit, oni jsou zodpovědní za své dítě. Prim. MUDr. Pavel Frühauf, CSc. Z Kliniky dětského a dorostového lékařství, 1.LK UK a VFN Praha uvádí, že 10-15% dětí mezi 3-11 rokem má laktózovou non-persistenci, což se může projevovat tím, že se podvědomě vyhýbají mléku a může se z ní vyvinout adultní laktózová intolerance. Některé děti trpí řidčí stolicí apod. Nedoporučuje se tedy děti do pití mléka nutit.
Mgr. Miroslava Slavíková